Jaké je ADSL od Telecomu?

Včerejší den přinesl dlouho očekávané představení ADSL služeb v podání Českého Telecomu, resp. jeho dceřinného Imaginetu, jehož součástí je i Internet OnLine. Nová služba se již nejmenuje IOL Platinum, jako v loňském roce, ale IOL Broadband (odpovídá velkoobchodní verzi Basic), resp. IOL Broadband Plus (odpovídá velkoobchodní verzi Profi). Abych vás dlouho nenapínal, zde jsou koncové měsíční ceny – bez DPH (pět procent) a bez ADSL modemu:

• IOL Broadband 192/64: 1349 korun
• IOL Broadband 320/128: 2349 korun
• IOL Broadband Profi 256/64: 3349 korun
• IOL Broadband Profi 512/128: 5949 korun
• IOL Broadband Profi 1024/256: 11.349 korun

K tomu je ovšem třeba ještě připočítat pronájem ADSL modemu: zde Imaginet/IOL pouze kopíruje velkoobchodní nabídku mateřského ČTc a účtuje si 150 korun měsíčně za jednodušší modem Alcatel Speed Touch a 500 korun měsíčně za Speed Touch pro vybavený routerem. Tento pronájem je ale zatížen vyšší sazbou DPH, tj. 22 procent. Celkově tak průběžné měsíční náklady na nejpomalejší přípojku 192/64 kbit/s vychází na 1349 * 1,05 + 150 * 1,22 = 1599,45 resp. 1600 korun. Pro srovnání s dosud známými cenami za stejnou přípojku se stejným modemem a s daní:

• Český Telecom/IOL: 1600 korun
• SkyNet: 1547 korun
• IPEX: 1560 korun (1498 korun při platbě předem)

Dnes je tedy již jasné, že Český Telecom cenou „nepodstřelil“ své konkurenty a že do svého koncového produktu zapracoval obvyklou marži. Nyní bude zajímavé, s jakými koncovými cenami přijdou ostatní subjekty, které již podepsaly příslušnou smlouvu. Tipuji, že se nebudou významněji lišit a že velký rozdíl nebude ani v technických parametrech poskytovaných služeb – protože velkoobchodní nabídka zde nedává prakticky žádný prostor ke vzájemnému odlišení.

Místo je snad jen v „přibalování“ dalších služeb. Zde Imaginet/IOL přidává (a to zřejmě shodně k oběma variantám):

• Emailovou schránku 30 MB, až pět aliasů k primární adrese, možnost autoforwardu a autoreply
• Prostor pro WWW stránky – 30 MB

Na firemním webu Českého Telecomu jsou k ADSL zřízeny nové stránky, ale kompletní ceník jsem na nich hledal marně. Na včerejší tiskové konferenci byly z cenových údajů zveřejněny ještě jednorázové ceny za instalaci (bez DPH pět procent):

• IOL Broadband: 1600 korun
• IOL Broadband Profi: 4900 korun

Ale to bylo z cen vše.

Jak to bude s adresami a s NAT?

Po ceníku jsem se pídil v souvislosti s pevnými IP adresami. Přímo na tiskové konferenci jsem se totiž ptal na to, jak to bude s přidělováním IP adres. Odpovědi jsem porozuměl tak, že v obou verzích služby bude přidělována veřejná IP adresa, a to dynamickým způsobem, a že rozdíl mezi verzí Profi a verzí bez přívlastku je v tomto ohledu pouze v tom, že u verze Profi si lze připlatit za pevnou IP adresu. Když jsem se domáhal údaje o ceně, odpověď zněla, že to bude „několik set“. To je stále dosti neurčité (i když „několik set“ to stojí i u jiných typů připojení, kde se také přidělují veřejné IP adresy).

Zajímavé to ale bylo s existencí NAT. Když jsem se na to ptal, odpověď vyzněla tak, že NAT (překlad adres) nebude ani u základní verze, ani u verze Profi. Po tiskové konferenci, ještě v kuloárech, jsem se o tom znovu a podrobněji bavil s lidmi z Českého Telecomu a dozvěděl se, se že NAT má být u základní verze „jen“ dokud se uživatel nepřihlásí do SSD (Service Selection Dashboard), načež mu je přidělena veřejná adresa. Vykládal jsem si to jako opatření omezené v čase s tím, že po přihlášení dojde ke změně IP adresy na straně koncového uživatele z privátní (z poolu Českého Telecomu) na veřejnou, z poolu příslušného ISP. Nenapadlo mne, že „jen do dashboardu“ by mohlo být myšleno jinak.

Pak jsem si ale přečetl příslušnou pasáž dokumentu FAQ, který Český Telecom zveřejnil na svém webu, a kde se hovoří jinak:

Q: Dochází u služeb ADSL k překladu IP adres v bodě předávání IP provozu mezi Českým Telecomem a AO/ISP, takzvanému NATování?

A: V případě služeb Profi k ‚NATování nedochází‘. V případě služeb Basic k ‚NATování‘ dochází a to v poměru 1:1. To znamená, že zákazníkovi je v okamžiku jeho přihlášení na SSD přidělena neveřejná IP adresa z IP poolu Českého Telecomu. V okamžiku přihlášení zákazníka do prostoru AO/ISP je zákazníkovi přidělena na úrovni SSG veřejná IP adresa z poolu AO / ISP.

Později jsem se proto obrátil na lépe informovaný zdroj s prosbou o vysvětlení, jak se věci doopravdy mají. Mělo by to tedy být tak, že u základní verze komunikuje koncový uživatel s dahsboardem (SSD) po PPPoE (PPP over Ethernet), a to s využitím privátních adres. Na SSD dochází k NATu, v poměru 1:1, mezi privátní adresou směrem k uživateli, a dynamicky přidělenou (ale veřejnou) adresou od příslušného ISP na straně opačné, směrem k Internetu. Samotný NAT by měl být „inteligentní“, realizovaný na aktivních prvcích Cisco. Od „obyčejného“ NAT by se měl odlišovat tím, že napravuje nepříznivé efekty NAT na nejčastěji používané aplikace, a tím jim umožňuje fungovat bez problémů i přes existenci překladu.

Konkrétně by bez problémů měly fungovat služby jako: HTTP, FTP, Telnet, SSH, Finger, NTP, NFS, ICMP, FTP PASV, Real Audio, CUSeeMe, DNS, ICQ, NetMeeting, H323, H.225, H.245, VDOLive atd.

Naopak i podle FAQu Českého Telecomu:

Problematické bude využití protokolu IPSec ve standardním módu. Pro bezproblémové fungování tohoto protokolu je nutné využít módu ‚IPSec over TCP‘ někdy též nazývaného ‚IPSec over firewall‘.

Jaká bude dostupnost ADSL?

Častým dotazem zájemců o ADSL je dostupnost této technologie v různých lokalitách. Dosud Český Telecom deklaroval dostupnost v Praze, Brně a Ostravě, nyní to upřesnil:

• 1678 tisíc telefoních linek v dosahu technologie ADSL.
• Toto je 44 procent všech telefonních linek provozovaných Českým Telecomem.
• Toto je 12 procent všech ústředen.

Na svých WWW stránkách dokonce Telecom vyvěsil jmenný seznam lokalit (i mimo uvedená tři města), kde by ADSL již mělo být dostupné. Jde zřejmě o seznam telefonních ústředen, a problém vidím v tom, že ne každý ví, ke které ústředně je připojen, nejvíce asi v hlavních městech. Očekával bych spíše jednoduchou online aplikaci, kde uživatel zadá své telefonní číslo a dozví se zda je či není v dosahu ADSL. Právě takováto aplikace byla na tiskové konferenci avizována, ale místo ní se na webu objevil onen jmenný seznam ústředen.

K reálné dostupnosti ADSL se však váže ještě jeden významný aspekt. Ono totiž nestačí být připojen k ústředně vybavené DSLAM. Navíc je nutné být na takové místní smyčce (účastnickém vedení), které je svými fyzikálními parametry způsobilé pro zřízení ADSL. Podobně jako u ISDN to nejsou všechny místní smyčky – dokonce jich bude ještě méně, než kolik jich vyhoví pro ISDN, které má menší nároky. Když jsem se na tiskové konferenci ptal po odhadu, zazněl údaj o 80 procent. Tolik by tedy mělo být těch smyček, které jsou v dosahu ADSL a tato technologie na ně půjde nasadit. Jinými slovy: když si ověříte, že jste připojeni k ústředně vybavené pro ADSL, máte v průměru 80procentní šanci, že vám skutečně půjde zřídit.

Jsme nejlacinější, nebo mnohonásobně dražší?

Součástí včerejší prezentace Českého Telecomu byla i následující tabulka, která měla doložit jak naše současné ceny ADSL jsou vlastně nejnižší v Evropě. Jsou v ní uvedeny ceny nejlevnějších variant připojení v jednotlivých zemích (vše v korunách, v přepočtu podle aktuálních kurzů):

K této tabulce patří i následující legenda:

• U všech zahraničních operátorů s výjimkou British Telecomu je stanoven limit pro přenos dat. Tento se pohybuje v jednotkách GB. Při jeho překročení je účtován dodatečný poplatek za přenesená data.
• V Británii, Polsku a České republice je zvolen model, kdy zákazník dostává od svého poskytovatele kompletní službu, tzn. širokopásmovou konektivitu a přístup k Internetu.
• V České republice je nejnižší koncová cena při nejnižší poskytované rychlosti (192/64). Při zavádění služeb na bázi technologie ADSL byly koncové ceny v jednotlivých zemích až třikrát vyšší než je současný stav.
• V České republice se již od počátku drží cena na úrovni evropského minima s výhledem dalšího navyšování rychlostí.

Co k tomu dodat? Ceny uváděné Českým Telecomem v tabulkách nejspíše nejsou nejlevnějšími variantami, a také ne s limitem dat. Například jen letmým pohledem do tohoto přehledu se ve Velké Británii dá najít jedna z nejlacinějších přípojek za cca 20 liber měsíčně (asi 920 korun), dokonce i s pevnou IP adresou (např. od Freedom2Surf), bez omezení objemu přenesených dat. Ale řekněme, že to není zase až tak daleko od částky 1397 korun, uváděné Českým Telecomem. V Německu se zase dá pořídit ADSL přípojka k Internetu, bez omezení objemu přenesených dat (ne s limitem, jak uvádí Český Telecom) za cca 1200 korun měsíčně (i podle ČTK).

Za podstatnější však považuji něco jiného: ve Velké Británii jde o přípojku 512/256. V České republice, podle ceníku IOL, přípojka 512/128 vychází na necelých 6000 korun bez daně (viz výše). Kolikrát je to více než oněch 20 liber? A co kdyby se ještě vzala v potaz parita kupní síly? To už raději ani nedomýšlet. V Německu zase jde o linku 768/128 (pomalejší tam ani nenabízí).

Na druhé straně alespoň tiskový mluvčí Českého Telecomu je optimistou:

Mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha však kritiku odmítá. Ceny u nejlevnějších variant širokopásmového přístupu k Internetu jsou podle něj výrazně nižší, než je evropský průměr. ‚Ceny jsou stanoveny rozumně a s ohledem na stávající podmínky na českém trhu,‘ řekl v dnešním online rozhovoru na zpravodajském serveru iHNed.

Jak se můžete dočíst zde, platforma ZUI (Zástupci uživatelů Internetu) rozhodně není jediná, kdo kritizuje výši cen za ADSL služby. Nyní se to nelíbí ani Úřadu na ochranu hospodářské soutěže:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) má výhrady k cenám vysokorychlostního připojení k Internetu, které příští týden přes telefonní linku ADSL nabídne koncovým zákazníkům Český Telecom. Antimonopolní úřad proto vede s Českým Telecomem správní řízení. Ve večerním zpravodajství o tom informovala Česká televize (ČT1).

‚Vzhledem ke kupní síle obyvatelstva skutečně ceny za tyto služby jsou vysoké,‘ potvrdil předseda úřadu Josef Bednář.