Sledování počtu followerů je jistě hlavní způsob, jak se ujišťovat o tom, že se vaše (či firemní) mikroblogování ostatním líbí. Je samozřejmě známo, že počet followerů často nejvíce stoupá v době, když se na účtu neobjevuje žádný nový obsah. Jinak řečeno, časté aktualizování účtu ještě není zárukou úspěchu, důležitý je i obsah a čas, kdy je zveřejněn. O tématice tweetu ani nemluvě, ta přináší nové followery díky retweetům.
LAUREN DUGAN se ve svém článku zamýšlela nad tím, jak hodnotit působení na Twitteru kromě obligátního sledování vývoje počtu followerů. Jak říká, 50 followerů se kterými se bavíme a kteří jsou pro nás důležití, je mnohdy více než 2000 followerů mrtvého účtu, nebo těch, kteří nás nevnímají.
Na Twitteru je důležitý vliv. Jde o dost imaginární pojem, který se zhmotňuje v nejrůznějších číslech a indexech, které poskytují třetí strany. Služby jako Klout nebo PeerIndex vygenerují číslo, podle kterého je možné srovnávat se s ostatními uživateli Twitteru. Tyto a podobné služby mají ukazovat, jak moc je určitý účet na Twitteru významný a jak ovlivňuje své followery. Klout je služba, která kromě jiného přehledně ukáže, na kolika listech je účet veden, kolik zaznamenal unikátních retweetů, odpovědí a další zajímavé statistiky, které by měly uživatele Twitteru zajímat. Retweety jsou totiž prostředkem k získání dalších followerů, případně k šíření zprávy mezi uživatele, kteří účet zatím nesledují. Důležitý parametr je takzvaný „Truch Reach“, tedy číslo, které udává reálný počet followerů, kteří jsou účtem oslovováni a kteří aktivně reagují, tedy odpovídají nebo přeposílají dál. Právě Klout je respektován a uváděn uživateli jako jeden z nejprestižnějších nástrojů a indexů. Využívají ho i nejrůznější klientské aplikace pro ovládání Twitteru při zobrazování různých uživatelů a jejich „hodnoty“.
Důležité je vědět, v jakých časových zónách žijí followeři, a to z toho důvodu, abychom jim servírovali obsah v čase, kdy jsou schopni ho vnímat a reagovat na něj. Toto zajistí služba Tweroid, prohledávající účty podle toho, jaké jsou u nich uvedeny časové zóny. Časové zóny jsou pak převedené do grafů, které ukazují, kdy je možné oslovit určité části světa. Jde tedy o jakýsi primitivní způsob geografického cílení tweetů, respektive jejich časování do zón, ve kterých je zrovna špička a bude zasaženo nejvíce odběratelů tweetů. Jinou podobnou službou je Timely, ta slouží k demonstrování toho, že posledních 200 tweetů bylo špatně časováno a že nedosáhly plného možného potenciálu v oslovení co největšího počtu followerů. Ukazuje se, že různé části dne přinášejí různé výsledky a třeba i počty retweetů.
Služba Favstar.fm umožňuje jednoduše zobrazit tweety podle toho, jak si je followeři ukládají do „Favorite“ a také podle toho, jak často jsou retweetovány. Pokud se vyfiltrují ty nejúspěšnější tweety, udělá si uživatel obrázek o tom, co jeho followery nejvíce zajímá a může podle toho upravovat styl a předmět svojí komunikace na Twitteru. I v tomto případě platí, že obsah je král, proto je důležité sledovat jaké tweety jsou pro followery zajímavé a které je nutí k dalšímu sdílení.
Služby pro zpracování linků, například Bit.ly, ukazují kromě toho, kolik kliků link zaznamenal (což je mimochodem také velmi důležitý způsob pro sledování úspěšnosti používání Twitteru), také které tweety a kým byly retweetovány. Tím pádem je možné mezi followery objevit koně, kteří často sdílejí určitý obsah a je pak možné tweetovat tak, aby byli tito důležití followeři zaujati. Retweety jsou jedním z hlavních parametrů, které se vyplatí sledovat. Jsou totiž cestou, jak se dostat do feedu dalších uživatelů, kteří účet autora tweetu nesledují.
Followeři jsou klíčem k úspěchu, vyplatí se sledovat jejich zájmy. Předpokládejme, že zájmy followerů jsou zhuštěny a vyjmenovány v „Bio“. Tam jsou klíčová slova, u kterých je šance, že followery zaujmou. Služba TwitterSheep umí z těchto dat udělat cloud a zvýraznit ty nepopulárnější a nejvyplňovanější výrazy ve stručných životopisech na Twitteru. Z cloudu, respektive slov, která ho tvoří, lze odvodit, co followery nejvíce zajímá a co se jim bude líbit. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že zájmy followerů mohou být ve velkém rozporu s tím, co chce provozovatel účtu sdělovat a je třeba s tím počítat. Obsah je pak třeba kombinovat, jednak hájit své zájmy a potom také předkládat to, co by mohlo followery opravdu zajímat.
I při správném a efektivním používání Twitteru je stejně třeba sledovat statistiky a dobře vědět o tom, jak komunikace účtu působí jako celek, tedy kolik procent obsahu tvoří odpovědi, kolik retweety a s kterými dalšími uživateli probíhá nejčastější komunikace. Služba TweetStats poskytuje podstatnou část těchto informací, které jsou pro analýzu používání Twitteru důležité. Tweetstats také přehledně v grafech ukazuje, kdy jsou z účtu nejčastěji posílány tweety, které měsíce byly silné a které slabé. Tato data mohou poskytnout komplexní pohled na používání Twitteru a mohou naznačit případné zlepšení.
Způsobů, jak se dívat na úspěchy na Twitteru, je mnoho. Jedním z nich může být i sledování výskytu určitých klíčových slov (například značek či produktů), k tomu slouží třeba služba Klábosení. Zachytí většinu požadovaných slov zmíněných na českém Twitteru, pak je na uživatelích, aby vyhodnotili, které zmínky jsou cenné a hlavně kladné a nastavili způsob komunikace směrem k příznivcům značky či osoby. Úspěchy na Twitteru se obvykle dají měřit, ať už počtem followerů, retweetů či kladných zmínek. Každý by si měl stanovit vlastní strategii a té na míru stanovit principy vyhodnocování a stanovení reálných cílů. A jak již víme, nemusí jít o prosté nárůsty počtu followerů.
ČLÁNKY DO MAILU