Ilustrace: Nenad Vitas
Patřím k těm, kteří se o zbití teroristy (šlo bezpochyby o zprávu měsíce, možná i roku, hlavně pro americká média) dozvěděli z Twitteru. Šlo o tweet zpravodajství Českého rozhlasu. Proč byl Twitter první? Protože jsem ho ten den první použil a sleduji zpravodajské účty. Nic víc za tím není potřeba hledat. Kdybych se nejdříve podíval na zpravodajský web nebo na televizi, bezpochyby by toto nevýznamné prvenství patřilo někomu úplně jinému.
Na Twitter se tato zpráva dostala z médií a poté se začala lavinovitě šířit. Až později se přišlo na to, že existují tweety, které vlastně popisovaly přímo tuto událost v reálném čase. Twitter se ukázal jako dobrým prostředkem pro rozšiřování jakýchkoliv zpráv. Ostatně i novinku o smrti jednoho populárního zpěváka (jehož kariéru a průšvihy jsem nikdy nesledoval) jsem se dozvěděl na Twitteru. Prostě je to pro mě důležitý zdroj zpráv, o tom jsem se přesvědčil již několikrát.
Twitter je dobrý k šíření zpráv klasických médií, ale málokdy vyprodukuje zprávu původní, s tím se musíme smířit. A když už se tak stane, tak má původce tweetu obvykle průšvih. Buď jde o sportovce, který si naříká na podmínky v klubu (načež dostane pokutu a zakáží mu Twitter používat), nebo politika, který soukromou zprávu určenou milence pošle všem followerům (a následně musí přemýšlet o rezignaci na své funkce).
Je jasné, že pokud se zeptám vás, čtenářů Lupy, mnozí odpovědí, že se o zabití Usámy bin Ládina dozvěděli z Twitteru. Záleží na tom, kde a koho se zeptám. Pokud se budu ptát paní v samoobsluze, řekne mi, že se o tom dozvěděla z rádia nebo večerních televizních zpráv. Žádná z oslovených babiček neřekne, že se o tom dozvěděla na Twitteru nebo na Facebooku. Pochopitelně.
Sílu sociálních sítí můžeme zatím vychvalovat pouze mezi jejich členy, moc dál nedosahují. Jen výjimečně se ze sociální sítě dostane informace do televizních zpráv, opačně to funguje masivně. Sociální sítě zprávy nevytvářejí, ale pouze sdílejí a šíří. Až na několik málo čestných výjimek. Pokud se zpravodajské weby dívají na sociální sítě skrz prsty, měly by svůj pohled přehodnotit. Jelikož Facebook nebo Twitter pomalu, ale jistě přecházejí do rolí podstatných zdrojů návštěvnosti. Když se zpráva dostane na Facebook a je hojně sdílena, mohou si šéfové elektronických médií mnout ruce, jejich materiál se šíří i mezi ty lidi, kteří by na jejich web nepřišli ani náhodou.
Můžeme si přát, by se cesta zpráv ze zpravodajských webů na sociální sítě taky někdy obrátila. No řekněte, nebylo by zajímavé, kdyby se svět o zabití hledaného teroristy dozvěděl třeba z tweetu amerického prezidenta, nebo alespoň vysokého důstojníka amerických ozbrojených sil?
ČLÁNKY DO MAILU