Socialware je v podstatě aplikace, která umožňuje zjistit, zda lidé, které znáte, znají toho, koho byste rádi poznali. Lze tak najít zaměstnání, zákazníky, nebo například partnera či dokonce životní lásku. Název, který se pro tyto aplikace ujal, je poněkud nepřesný, protože jakákoliv komunikační služba na Internetu i jinde je v podstatě službou sociální. Socialware však funguje prakticky jako velmi vylepšená seznamka. Jak vypadají aplikace tohoto typu, kde se s nimi můžeme setkat, jak je využít?
Když se řekne sociální software…
Socialware je ve své podstatě systém, který umožňuje vytvářet a udržovat seznam vzájemně propojených kontaktů, přátel. Každý uživatel takového systému má své vlastnosti, které jsou veřejně dostupné pro další uživatele. Lidé se v rámci systému mohou vzájemně vyhledávat, a vytvářet tak virtuální „komunitu“. Pokročilejší formou je prohledávání seznamů přátel našich přátel – tedy hledání známých druhé a dalších úrovní. Na výše uvedené funkci jsou pak založené další vlastnosti socialware. Tedy možnost publikování různých informací, vkládání fotografií a alb, vytváření deníčků a podobně. Socialware umožňuje například hledání známých, kolegů, virtualizaci pracovních kolektivů. V tom tkví jeho největší přednost. Největší slabinou je otázka bezpečnosti a autenticity uživatelů.
Nápad to není nový
Jeden z nejdiskutovanějších serverů umožňujících vytváření virtuálních komunit na webu a prakticky vzato i hledání známých, Orkut, vzbudil po svém uvedení asi před rokem a půl vlnu zájmu. Tak velkou, že se mu Lupa věnovala v samostatném článku. Systém provozovaný společností Google je, podobně jako ještě o něco více proslulá freemailová služba stejného provozovatele, založen na pozvánkách. To znamená, že k jeho využívání nestačí prostě se zaregistrovat. Nutná je pozvánka od stávajícího uživatele. Pokud ji dostanete, můžete se zapojit do skupiny uživatelů určitého zaměření, či vytvořit novou a také zvát další lidi. Ačkoliv provozovatel tvrdí, že je to především proto, aby server nebyl přetížen, jedná se hlavně o elegantní úskok dodávající službě punc exkluzivity. Důkazem, že to zabírá, je stálý zájem o pozvánky do Orkutu. Server je nicméně stejně tak „tajemným“ jako i kontroverzním. To je způsobeno množstvím potenciálních či skutečných problémů, které s ním existují, ale o těch se ještě zmíníme dále.
Nápad vytvořit službu, která by umožňovala hledat „známé známých“ a vytvářet „komunity“ však jako první neměl až Orkut Büyükkökten, po kterém je služba Google pojmenována (vlastně ji vytvořil až na druhý pokus, původní zaměstnavatel tohoto programátora se s Google soudil kvůli údajnému zneužití kódu služby vytvořené dříve pro něj). Podobným a troufněme si odhadnout, že větším projektem, je služba Friendster, založená na vytváření vlastní malé „sítě“ a hledání ztracených kolegů. Jestliže úkolem Friendsteru je především hledání kamarádů, pak služba LinkedIn se soustředí na pracovní kolegy a kontakty. Friendsteru podobná je pak služba Zorpia. Žádný z těchto uvedených systémů není založen striktně na pozvánkách, i když jich servery využívají (můžete pozvat kamaráda). Všechny jsou přinejmenším v základní podobě zadarmo.
Socialware a problém jeho uživatelů
Podobným systémem, jako nabízejí servery, které jsme si zde vyjmenovali, je v tuzemských končinách například Seznam se svým komunikačním komplexem Lidé.cz, ale příkladů bychom mohli najít více. Sociálním softwarem je ve své podstatě také služba Plaxo, která dovoluje synchronizovat (a udržovat aktuální) seznam kontaktů a jejich detailů v aplikaci Microsoft Outlook nebo Outlook Express. Základní funkcí socialware, tedy odesílání seznamu známých, je vybaven též nesmrtelný komunikátor ICQ a několik dalších, často používaných programů. Prvky socialware můžeme najít v mnoha různých službách a systémech, ačkoliv jasně profilovaných serverů tohoto typu je jen omezené množství. Najde se pro ně v našich podmínkách využití?
Každý výše uvedený server či služba má svůj okruh uživatelů. Čím známější server je, tím více uživatelů najde. Důležité přitom ale je, aby nový uživatel našel své přátele, kolegy, tedy ty, které hledá. To znamená, že na dané službě už musí být, musí ji používat. To vytváří v určitém slova smyslu začarovaný kruh. Každý má možnost vytvářet si vlastní skupinky, zvát další uživatele. To je sice hezké, ale k úspěchu socialware je důležitý právě první uvedený faktor – budu používat to, kde jsou ti, které chci. Obejitím uvedeného problému je striktní systém pozvánek u Google, respektive Orkutu, jinou cestu pak představuje napojení účtu sociálního systému na účet jiné, masově používané služby (Email Seznamu a serveru Lidé). Výsledkem se stává solidní uživatelská základna, která se od dosažení určitého počtu aktivních členů už jen zvyšuje.
Sociální = veřejný?
Problém sociálních sítí je především v poskytování osobních informací. Uživatel služby Plaxo ji musí dost důvěřovat, protože má přístup k datům v jeho Outlooku, což je citlivá záležitost. Také systém hledání kolegů v LinkedIn není úplně bez rizika, totéž pak platí o službách „spíše pro volný čas“ typu Friendster. Třešničkou na dortu obav o soukromí je již několikrát zmiňovaný Orkut. Každý uživatel totiž tím, že do něj vstoupí, souhlasí s podmínkami, které znamenají, že prakticky cokoliv, co do systému zadá, patří provozovateli, a ten to může nejen bez omezení použít, ale také prodat, komukoli předat a tak dále. Google živí své služby z prodeje kontextové reklamy a aféra, která se zpočátku snesla na hlavu poštovního serveru Gmail, se bezezbytku týká i sociálního software.
Z předchozího vyplývá, že ač sociální systémy představují zajímavou aplikaci, prakticky nikdo si nemůže být jistý tím, že cokoli, co na nich zadá, nebo k čemu jim dá přístup, nebude nechtěně zveřejněno nebo zneužito. To se týká hlavně bezplatných služeb, a protože více či méně bezplatné jsou všechny, není důvodů k obavám zrovna málo. Vyjma zvůle samotných provozovatelů systémů jsou zde ještě možné útoky hackerů nebo prostě vtipálků, kteří přijdou na způsob, jak snadno obejít zabudované zabezpečení. Vzhledem k tomu, že účelem „tvrdého jádra“ sociálních serverů je již uvedená schopnost najít známé známých v několika stupních pod sebou a třídit je do skupin, nabízí se i možné zneužití účtů k vydírání jejich uživatelů a podobně. Tedy nic příjemného.
Sociální software má budoucnost
I přes uvedené nedostatky a kontroverze (je jich ve skutečnosti mnohem více, například vznik rasistických skupin, politika omezování některých účtů na některých serverech, možné krádeže identity) jsou sociální servery vyhledávanými službami. Orkut zůstává tak trochu tajemným a exkluzivním systémem, Friendster se stal pojmem podobně jako služba, s níž jej pojí nejen poslední čtyři písmena v názvu, Plaxo je každodenním pomocníkem nejednoho manažera, a jak jsem zde již jednou glosoval, „kdo není na lidech, není člověk“. Je ale těžko říct, jak těsná vazba platí pro vztah online komunity ke skutečným uživatelům. Kromě e-mailové adresy se totiž u jednotlivých služeb identita osob neověřuje a z toho vyplývají také některé z bezpečnostních problémů sociálního software. Na druhé straně „profesionální“ uživatelé si známé, kterým dají k dispozici obsah kontaktů, vybírají a těm, kteří využívají sociálních systémů z kratochvíle, je to srdečně jedno. Celkově si troufněme odhadnout, že uživatelů různých serverů podobného typu existuje hodně, řádově desítky milionů po celém světě (jen Friendster se chlubí více než 19 miliony, otázkou je kolik je jich aktivních). Stejně tak lze odhadnout, že počet uživatelů celosvětově stoupá, rychlost tohoto vzestupu je však neznámá. Faktem ovšem zůstává, že socialware je velmi zajímavým nástrojem – aplikací Internetu, která v každém případě má budoucnost. Jistě je otázkou, zda v současné podobě, nicméně za vyzkoušení v každém případě stojí.
ČLÁNKY DO MAILU