Ilustrace: Nenad Vitas
Spojení „Internet věcí“ prý poprvé použil v roce 1999 KEVIN ASHTON. Pak se na tento pojem na pěkných pár let zapomnělo a o Internetu věcí v současném významu se začalo mluvit až před několika roky. O co jde? V létě roku 2009 se ve svém článku tomuto tématu věnoval PATRICK ZANDL. Tehdy výzkumníci společnosti Gartner tvrdili, že v roce 2012 bude 20 % internetového provozu mimo videa obstaráváno vzájemnou komunikací věcí – senzorů.
„Internet věcí si nepleťte s internetovým terminálem vestavěným do ledničky. Nejde o nic takového – nejde o to moci využívat Internet skrze věci, ale věci po Internetu. Internet věcí je koncept sítě (zpravidla bezdrátové) mezi nejrůznějšími objekty. Těmi může být lednička, teploměr, nejrůznější čidla, ale také dnes neznámé nebo nevyužitelné senzory, jimž dává smysl a opodstatnění až zapojení do oné Sítě věcí.“
Tento odstavec od Patricka Zandla problematiku Internetu věcí vysvětluje a vyvrací názor, že je to o připojování se k Internetu přes ledničku. Ještě pár měsíců před zveřejněním citovaného článku poskytl pohled na Internet věcí ve své prezentaci JIŘÍ PETERKA. Ano, i fyzické věci mohou mít díky připojení k Internetu svou virtuální identitu.
Letos v září DANIEL DOČEKAL upozornil na zajímavou infografiku od Intelu, vysvětlující Internet věcí a budoucnost této oblasti. „V roce 2020 by Internet věcí mělo představovat na 31 miliardy zařízení připojených k Internetu. V současnosti je takových zařízení přes 2 miliardy – a patří mezi ně i věci jako jsou internetové televize, e-čtečky, ale třeba i auta vybavená internetem a konektivitou.“
Pokud zabrousíme do zahraničí, narazíme na zápisek BILLA RUHA na webu Forbesu. Tento vysoce postavený manažer společnosti General Electric shrnul základní čísla. Na světě je asi 7 miliard lidí, 50 miliard věcí (pravděpodobně je zde myšleno připojitelných přístrojů, čidel, systémů…) a jedna miliarda míst. Lidé se prý spojují s lidmi, podniky a místy. Teď jde o to do tohoto kolotoče ještě zapojit věci. V titulku článku je spojení „Industrial Internet“. Vzniká takto nenápadně nový pojem, o kterém se bude za pár let hodně mluvit? Kdo jiný by měl být průkopníkem, když ne „Global Technology Director“ gigantické průmyslové společnosti? V jeho podání slova o připojené stíhačce a tou veškerou parádou okolo znějí tak nějak samozřejmě.
Kdyby předpověď Gartnerů vyšla, tak v roce 2020 bude k Internetu připojeno asi čtyřikrát nebo pětkrát víc věcí než lidí. Za těch pár let tedy Internet věcí bude samozřejmým pojmem a nebudeme sledovat statistiky o tom, kolik lidí že je na tom Internetu (bude jich tam stejně už naprostá většina), ale zajímat nás budou statistiky týkající se věcí. A ani bych se nedivil, kdyby věci měly své vlastní sociální sítě, zpravodajské weby a diskuzní fóra. Samozřejmě s daleko větší „návštěvností“, než budou mít sociální sítě, zpravodajské weby a diskuzní fóra lidí. Pokud si teď stěžujeme na roboty, tak potom se budeme mít teprve na co těšit.