Hoax je podle Wikipedie podvod, mystifikace či žert šířený v nevyžádaných zprávách (e-mail, sociální sítě…). Varuje před virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpečí, snaží se pobavit. Hoax většinou obsahuje i výzvu žádající další rozeslání hoaxu mezi přátele, případně na co největší množství dalších adres.
Hoaxy v elektronické podobě jsou podle JOSEFA DŽUBÁKA ze specializovaného serveru HOAX.cz nástupcem původní lidové tvořivosti. "V dávných dobách se různé historky nebo příběhy šířily nejdříve ústně, později, jak se zdokonalovala forma komunikace, přizpůsobovala se i forma šíření těchto zpráv. Se vznikem e-mailů a jeho zpřístupnění široké vrstvě lidí různých národností, vzdělání a stáří, se samozřejmě přeneslo i šíření různých zaručených zpráv a historek i do tohoto prostředí. Dříve si lidé různé „zaručené“ informace sdělovali v práci, v dopravních prostředcích se dalo vyslechnout jaké zvláštní příběhy se staly kamarádce nejlepší přítelkyně, v restauracích jste se dozvěděli co neuvěřitelného zažil bratránek kolegy z práce… Takovým krásným příkladem, na který si pamětníci jistě vzpomenou, byly fámy o černé sanitce, která jezdí ve větších městech a unáší lidi, aby pak lékaři použili jejich orgány. Málo kdo se pozastavil nad tím, proč by auto bylo na první pohled tak nápadné, fáma slavila úspěchy a nejeden kamarádův kamarád sanitce na poslední chvíli unikl.
Podobně na tom byly i řetězové dopisy štěstí nebo čínské modlitby. Texty, které slibovaly štěstí za rozmnožení dopisu a naopak vyhrožovaly neštěstím, pokud to dotyčný neudělá, nacházely u některých lidí úspěch. Přestože v dřívějších dobách bylo kopírování textů poměrně náročné, k cyklostylu nebo kopírce mělo přístup jen pár vyvolených, našla se spousta lidí, co dopisy pro štěstí přepisovali na stroji a posílali je na různé adresy. S rozmachem e-mailové komunikace se samozřejmě přeneslo i šíření rozličných drbů do elektronického světa. Vždyť párkrát kliknout je tak snadné a zpráva je během pár vteřin na cestě k mnoha lidem."
Hoaxy většinou nemají za cíl vydělat peníze nebo někoho konkrétního poškodit. Prostě tu jsou a žijí vlastním životem, periodicky se vracejí, těží ze zájmu o určitá témata a hlavně z hlouposti uživatelů Internetu. Proč si vlastně hoaxy posíláme? Podle webu Nebuď oběť! je to jednoduché. „Hoaxy nás něčím zvláštním zaujmou, co chceme sdělit ostatním, tváří se totiž jako šokující objev, neuvěřitelná novinka, která ještě nebyla v žádném médiu publikována, nebo dokonce bylo jejímu zveřejnění bráněno. Takovými byly hoaxy, jenž upozorňovaly například na paleontologický nález obří kostry člověka, nebo gigantické pavouky v pouštích, jež svými kusadly okusují v noci vojákům končetiny. Někdy mají podobu varování před aktuálním nebezpečím – nastražené injekční stříkačky v sedadlech MHD, škodlivost masa z čím dál populárnější ryby v Čechách – pangasia, pití coly a zajídání bonbonem mentos, což podle hoaxu způsobí v žaludku explozi. Jiné se snaží vzbudit zájem pomocí poutavé finanční nabídky – Bill Gates a jeho filantropická myšlenka, že se podělí jen na základě počtu přeposílání e-mailů o své bohatství s obyčejnými lidmi.“
Tato odpověď na otázku proč sedí. Proč se na Facebooku nedávno objevila evidentně falešná fotka malého slůněte, kterou bez důvodu sdílely desetitisíce lidí? Najdeme něco zajímavého a posíláme dál. Co si budeme povídat, hoaxy jsou zajímavé extrémně. O pravdivosti a pravosti zprávy či fotky obvykle nepřemýšlíme. Chceme se stát součástí skupinky vyvolených lidí, kteří svým kamarádům sdělí nějakou důležitou novinu.
Když už jsme u těch slonů, tak by se slušelo připomenout hoax z letošního jara, který neměl jenom blbnout lidi, ale jeho cílem bylo vylákat z důvěřivců peníze. Dost možná tento případ souvisel s výše uvedeným hoaxem o malinkém slonovi na Facebooku. Pod fotkou na Facebooku totiž bylo uvedeno, že každé sdílení pomůže k záchraně roztomilého zvířátka. Server TN.cz upozornil na aktivitu podvodníka, který se svezl na vlně zájmu o nově narozené slůně a snažil se od lidí vybírat peníze na pomoc. Bohužel na svůj účet. Podle Policie se několik lidí chytilo a peníze poslalo. Ti co peníze neposlali, ale uvěřili, alespoň přeposílali e-mail s žádostí o „pomoc“ všem svým známým. „Žádná částka není malá. I koruna dokáže pomoci. Pošlete tento e-mail všem svým známým. Čím víc finančních darů, tím lépe. Děkujeme, že pomáháte.“ No řekněte, i když by vám bylo líto té jedné koruny, neposlali byste to alespoň dál? Podvodníci využívající bezmezné důvěry uživatelů Internetu v to, co je psáno, si rádi smlsnou na „pomoci“ obětem povodní či jiných přírodních katastrof. Jak je vidět, hoax v některých případech nezasluhuje jenom překlad slovem žert, lépe se hodí podvod.
Před pár týdny se českým Internetem (hodně pomohl Facebook) začala šířit zpráva o tom, že Romové nemusejí v lékárnách platit za léky. Rasově podbarveným hoaxem byl i případ složenky na sociální dávky ve výši 35 tisíc korun, samozřejmě určené k výplatě Romům. Případ shrnuje například server Aktuálně.cz. Kauzu vysvětlil Český rozhlas i díky vyjádření příslušných úřadů – složenka týkající se sociálních dávek o podobné výši nikdy neexistovala. Otázkou je, kdo mohl falešnou zprávu vypustit do světa. Někdo, kdo nemá rád Romy a komu by se líbilo, aby se na ně veřejnost dívala ještě hůře než teď? Kdo se složenkou přišel jako první, se asi nikdy nedozvíme a lidí, kteří této zprávě věří (ať už nezaslechli její vyvrácení nebo onomu vyvrácení stejně nevěří), je asi stále dost. Hoax tedy může být i skvělým prostředkem pro očerňování nejrůznějších lidí, skupin nebo produktů.
Spíše do kategorie čistých internetových podvodů (jde o phishing) patří nedávný případ útoku na klienty ING Bank. V e-mailu je podle serveru HOAX.cz uveden link, na který se má kliknout, a tím by měl uživatel vstoupit na stránku banky. „Přestože text odkazu v e-mailu vypadá, že uživatel bude přesměrován na server banky, skutečné přesměrování bude provedeno na jiné místo. Odkaz v e-mailu přesměruje na stránku podvodníků udělanou ve stejném stylu, jako je originální stránka banky a proto nepozorný návštěvník si ani nemusí uvědomit, že je na cizím serveru. Po uživateli je požadováno, aby ve formuláři vyplnil důvěrné informace o jeho platební kartě. Pak už by podvodníkům nebránilo nic v jejím zneužití.“ Tento případ nesplňuje většinu charakteristik hoaxu, není postaven na sdílení uživateli, jde o útok na předem vybranou skupinu uživatelů s cílem získat jejich citlivá data. Nabízí se ale čistě spekulativní pokračování v hoaxovém stylu. Co kdyby někdo začal rozesílat zprávy o tom, že v oné bance nejsou peníze v bezpečí s doporučením, ať peníze střadatelé raději vyberou nebo převedou jinam?
Josef Džubák zmiňuje několik variant škodlivých programů, tedy malwaru. "Jedním z druhů malware je počítačový vir. To je takový program, který se sám dokáže šířit. Dalším druhem je trojský kůň, který v napadeném počítači provádí nežádoucí činnost. Zásluhou těchto škodlivých programů a neopatrností uživatelů je po celém světě infikováno obrovské množství počítačů, které jsou součásti různých botnetů. Zjednodušeně řečeno, čekají na vzdálené povely svého pána a pak je vykonávají. Často vykonávaný příkaz je typu „rozešli dodaný e-mail na adresy, které najdeš v počítači“. Tímto způsobem mohou nekalé živly na Internetu během krátké doby rozeslat spam na obrovské množství adres. To jsou právě ty nabídky na Viagru nebo jiné další léky, ale patří mezi ně falešné loterie, podvodná dědictví a také i phishing.
Hoaxy se sice mohou na první pohled zdát jako neškodné žertíky, které občas přistanou do schránky a pouze otravují nebo odvádí pozornost od práce. Jenže mnoho z nich je přeposíláno i s obrovským seznamem adres, který je občas delší než samotný text. Smůla je pak v okamžiku, kdy se takto přeposílaný hoax dostane na počítač, který adresy vysbírá a začne na ně rozesílat spam. Pak se mnoho lidí oprávněně diví, proč jim najednou chodí spamy, když svoji adresu nikde nezveřejňují."
Jaká je vůbec motivace pro vytváření hoaxů? Podle webu Nebuď oběť! jejich autoři chtějí:
- vyvolat strach,
- šířit falešnou radu,
- manipulovat s názory lidí,
- poškodit instituci, značku, firmu, výrobek,
- vylákat peníze,
- ohromit, zaujmout, přilákat pozornost,
- nebo si zkrátka vystřelit z důvěřivých uživatelů.
Tento výčet je vyčerpávající a zahrnuje snad většinu myslitelných důvodů k sepsání hoaxu. Bez důvěřivých a naivních uživatelů Internetu by se ale hoaxy nešířily. Dá se s hoaxy vůbec bojovat?
"Základním nástrojem pro boj proti hoaxům je zdravý rozum. Nenaletět na každou hloupost, která příjde e-mailem, a pokud už má někdo pochybnosti, měl by si je nejdříve ověřit. V naprosté většině případů zjistí, že nemá žádný e-mail přeposílat dál. Pak je úplně nejjednodušší řešení hoaxy ignorovat a smazat.
Totéž platí i pro podvodné e-maily, jakými jsou phishing, falešné loterie, nigerijské podvodné e-maily nebo falešné nabídky na práci, kdy podvodníci získávají bílé koně pro vyprání podvodem získaných peněz. Pokud už by se někdo stal obětí těchto podvodníků, nezbývá mu nic jiného než se obrátit na policii, ale šance na získání svých peněz zpátky je téměř nulová," uzavírá Josef Džubák.
Lidé se dobrovolně podílejí na rozšiřování poplašných zpráv, očerňování lidí nebo firem, na strašení veřejnosti. Při konzumaci obsahu na Internetu by to chtělo více používat mozek. Ať už jde o nevinné šíření fotky falešného slona na Facebooku, mystifikující zprávy o zpoplatnění ICQ nebo přeposílání e-mailu s žádostí o peníze na psí útulky, které ani neexistují, natož aby se staraly o opuštěné psi.