Firefox 3.6 je hotov. Co bude dál?

Ostrá verze prohlížeče Mozilla Firefox 3.6 měla sice podle původních plánů vyjít do konce roku 2009, ale nakonec se jí uživatelé dočkali až teď na konci ledna 2010. Jak je už patrné z označení této nové verze dlouhodobé tržní dvojky mezi webovými prohlížeči, jedná se o další evoluční krůček. Přesto není seznam novinek zrovna krátký. Podrobněji si o nich můžete přečíst v našem dřívějším článku Firefox 3.6: další evoluční krůček).

Ve stručnosti si ale můžeme připomenout, že Firefox 3.6 přináší podporu tzv. lehkých motivů (integrace projektu Personas doposud existujícího jen jako samostatné rozšíření), opět posiluje výkon nejen při zpracování kódu v jazyce JavaScript, do Správce doplňků integruje systém varování před neaktuálními plug-iny, dovede konečně automaticky defragmentovat data z uživatelského profilu, přináší nové vizuální přepínání mezi otevřenými panely a zohledňuje některé novinky z GUI ve Windows 7.

Více nových verzí, rychlejší rozšiřování novinek mezi uživatele

Na letošní rok Mozilla Corporation plánuje hned několik větších či menších aktualizací a začlenění celé řady velmi zajímavých funkcí. Ke slovu se konečně dostanou slibné experimentální projekty z produkce Mozilla Labs a dojde snad i na již delší dobu rozebírané zásadní změny v uživatelském rozhraní. Po předchozích zkušenostech sice můžeme být reálně skeptičtí, jestli to vše v tomto roce skutečně tvůrci Firefoxu stihnou, ale to ukážou až následující měsíce.

V plánu by nyní měl být Firefox 3.7. Nad označením verze však visí velký otazník. Mozilla Corporation totiž plánuje jednotlivé novinky rozložit do více aktualizací. Doposud si je tvůrci schovávali do jedné velké aktualizace. Výsledkem byly často zbytečně dlouhé časové rozestupy mezi jednotlivými novými verzemi a k uživatelům se tak některé prakticky hotové funkce dostávaly až zbytečně pozdě, protože je brzdily jiné nehotové funkce. Pozměněný přístup k uvolňování nových verzí bude samozřejmě třeba zohlednit v systému označování verzí, kde je nutné vzít do úvahy ještě jeden aspekt – kompatibilitu rozšíření.

Právě ta je často brzdou rozšiřování nové verze mezi uživatele, kteří jsou zvyklí na svá současná rozšíření. Jak známo, ta mají striktně definovanou verzi Firefoxu, se kterou jsou kompatibilní. Například od 3.0.x do 3.5.x. Je to logické – některé změny ve Firefoxu by mohly v kombinaci se starším rozšířením způsobit uživatelům značné potíže. Jenže někdy je tato pojistka zbytečná. Konkrétně v případech, kdy se změny ve Firefoxu se na funkčnosti drtivé rozšíření nemají jak projevit. Přesto se však uživatelům řada rozšíření hlásí jako nekompatibilní. Právě i proto by nástupce dnešního Firefoxu 3.6 nemusel být označen jako Firefoxu 3.7, ale třeba jako Firefox 3.6.2 nebo Firefox 3.6.5, díky čemuž by byl kompatibilní i s rozšířeními s nastavenou kompatibilitou pro řadu Firefoxu 3.6.x.

Dvě menší aktualizace ještě do poloviny roku?

Ať už ale označení nové verze bude jakékoliv, tak by podle předběžného časového plánu měla někdy na přelomu letošního března a dubna přijít s přesunem běhu plug-inů do samostatného procesu. To se má velmi příznivě projevit na stabilitě prohlížeče. Příklad: udává se, že až za čtvrtinu pádů může Flash. Ten by tak nyní nemohl shodit celý prohlížeč, protože by běžel v na něm nezávislém procesu. Dále má být zatím neupřesněným způsobem zjednodušen proces instalace automatických aktualizací.

V červnu by se pak mohla objevit další nová verze a je možné, že právě ta bude nakonec překřtěna na Firefox 3.7. Zde je seznam zamýšlených novinek ještě hodně otevřený, ale ze zatím prezentovaných možností vyplývá, že by se tato aktualizace mohla ve větší míře soustředit na technologické pozadí. Zmiňuje se například podpora hardwarové akcelerace grafického výstupu prohlížeče, kterou například zvažuje i Microsoft do svého nového Internet Exploreru 9. V případě Firefoxu se s ní už také experimentovalo.

Na seznamu aspirantů novinek do této aktualizace je také běh panelů ve více procesech, ale to by se mělo týkat zatím jen mobilní verze Firefoxu (známé též pod kódovým označením Fennec), se kterou desktopový Firefox sdílí kód. Každopádně se dá očekávat, že dříve či později o běhu panelů v samostatných procesech uslyšíme i v klasickém Firefoxu. K dalším zamýšleným vylepšením do rozebírané aktualizace dále patří podpora pro CSS Transitions či CSS Calc nebo parsování z HTML 5, které už loni objevilo ve vývojových verzích.

Firefox 4.0 a zemětřesení v jeho uživatelském rozhraní

V druhé polovině letošního roku by se za ideálního postupu měl objevit zlomový Firefox 4.0. Vydání ostré verze je prozatím předběžně naplánováno nejpozději na konec roku 2010, první ukázková verze by se ale mohla objevit ještě na konci druhého kvartálu. Asi největší pozornost uživatelské veřejnosti na sebe strhávají publikované návrhy úprav uživatelského rozhraní. Pokud se podíváme na ten zatím poslední, změny jsou to opravdu zásadní. Jde o největší zásah do uživatelského rozhraní od vydání první ostré verze před více než pěti lety.

Tvůrci Firefoxu se očividně snaží zachytit nové trendy v GUI prohlížečů a v zatím publikovaných návrzích lze najít značnou podobnost s posledními dvěma generacemi Internet Exploreru nebo s Google Chrome. Zatím poslední publikovaný návrh počítá se skrytím hlavní nabídky i lišty se záložkami. Ouška otevřených panelů se tak v okně prohlížeče posouvají vzhůru, i když není ještě vůbec dořešené, jestli po vzoru Google Chrome nahradí titulkový pruh okna. Nezodpovězená zůstává i otázka, jestli řádek s adresou bude pod oušky panelů nebo nad nimi.

V aktuálním návrhu se spojují tlačítka Zastavit a Aktualizovat do jednoho, ovšem v experimentálních verzích se zatím objevuje možnost jejich opětovného snadného rozdělení. Tlačítko pro otevření domovské stránky se stěhuje na úroveň lišty s oušky panelů, kde zatím nadále figuruje i tlačítko pro otevření nového prázdného panelu. Ten by ale nově nemusel být skutečně prázdný. Byla vypsána soutěž hledající efektivní využití jeho prostoru. Firefox zůstává jedním z posledních prohlížečů, který prázdného panelu zatím nijak aktivně nevyužívá, což by se ale mělo v budoucnu změnit.

Oproti návrhu změn v GUI nového Firefoxu 4.0 z léta minulého roku se v novějším návrhu rozděluje řádek a URL a vyhledávací pole opět do dvou samostatných prvků. V tuto chvíli tak nenásleduje třeba OmniBox z Google Chrome. Objevují se totiž hlasy, že adresní řádek má dnes již tolik funkcí, že přidání vyhledávání by mohlo jen uživatelům komplikovat život. I Google s touto kritikou zatím zápasí – před časem integroval novou sadu symbolů do našeptávání u svého OmniBoxu, která má jednotlivé nabízené možnosti od sebe rozlišovat.

Zpět však k navrhovaným změnám ve Firefoxu 4.0. V minulosti se objevily nepodložené zprávy, že Mozilla Corporation hledá inspiraci v konceptu Ribbon známém z Office 2007 nebo z některých aplikací z příslušenství Windows 7 či balíčku Windows Live Essentials. Tvůrci Firefoxu to však razantně odmítají (Ribbon je ostatně chráněn patentem), ovšem přesto by se malá podobnost s GUI v Office 2007 objevit mohla. Jeden z návrhů záhlaví okna zvažuje možnost do levého horního rohu umístit speciální tlačítko s logem Firefoxu, které by jednak suplovalo titulkový pruh a hlavně by se pod ním skrývala hlavní nabídka.

Není to ale vůbec hotová věc. Vše doposud zmíněné je jenom návrhem a speciálně tato záležitost má rozpracovaných hned několik alternativ (viz obrázek výše). Ani Microsoftu se moc toto řešení neosvědčilo. Řada uživatelů si totiž na funkci tohoto tlačítka nemohla zvyknout a marně hledá v Office 2007 položky obvykle pro menu Soubor (File), které se tedy do Office 2010 vrací. Je otázkou, jestli by podobně netápali i uživatelé Firefoxu. Zvláště pak, pokud by se pod toto speciální tlačítko přesunulo celé menu, nejen menu Soubor.

Zužitkování experimentů z produkce Mozilla Labs

Zvažované změny v uživatelském rozhraní Firefoxu 4.0 jsou sice vděčným tématem, ale pozornost si zaslouží i jiné novinky, které čtvrtá generace současné tržní dvojky slibuje. Konečně se dostanou ke slovu experimentální projekty z produkce Mozilla Labs. Zaznívá kritika, že dost pozdě, protože konkurence se některými z nich stačila inspirovat (nebo nezávisle dospět k něčemu podobnému). Například lehké motivy vzhledu Personas jsou záležitostí starou několik let, ale často některá média uvádí, že teď Firefox kopíruje způsob skinování z Google Chrome, který je přitom mnohem mladší.

Stejným příkladem je i JetPack, tedy nový způsob uživatelského doplňování funkcí do prohlížeče. Firefoxu 4.0 bude podporovat i nový druh rozšíření psaný čistě za použití běžných webových technologií (HTML, CSS, JavaScript), což má usnadnit jejich vývoj a odbourat i některé stinné stránky systému současných rozšíření (potřeba restartu prohlížeče při instalaci nebo aktualizaci rozšíření, výše zmiňované problémy s kompatibilitou). Se stejným konceptem rozšíření sice přichází čtvrtá generace Google Chrome, ale kořeny JetPacku jdou mnohem dál do historie. Z uživatelského hlediska není ale samozřejmě až tak důležité, kdo s tím či oním konceptem přišel jako první. Je to spíše otázka prestiže a marketingu.

Každopádně Firefox 4.0 má integrovat JetPack. Neznamená to však, že systém současných rozšíření nebude podporován. Naopak, chystá se jeho další vylepšování. Do budoucna by tak snad například už neměly být nutné restarty prohlížeče po instalaci, odstranění, zablokování nebo aktualizování rozšíření. JetPack má být jen dalším způsobem, jak do Firefoxu doplnit nové funkce. Možnosti personalizace prohlížeče by se tak neměly zmenšit, ale naopak výrazně rozšířit. Přibudou totiž velmi pravděpodobně i noví vývojáři, kteří dnes nechtějí studovat XUL, ale s běžnými webovými technologiemi si rozumí.

Firefox 4.0 by měl také podobně jako Google Chrome nebo Opera podporovat online synchronizaci uživatelských dat mezi více instalacemi Firefoxu. Ze stínu tak vystupuje projekt Weave a rozšíření Weave Sync (neplést s Google Wave). To dovede synchronizovat mezi různými instalacemi Firefoxu například uložené záložky, historii dříve navštívených webových stránek, uživatelské nastavení prohlížeče i aktuálně otevřené panely. Synchronizace bude možná nejen mezi počítači, ale také třeba mezi počítačem a mobilním telefonem. Jistě není nutné připomínat, že se Firefox chystá právě na displeje chytrých mobilů, komunikátorů a různých kapesních počítačů.

Zužitkovány by měly být také projekty Prism a Ubiquity, i když nad konkrétním způsobem pořád visí otazník. Zejména u zatím samostatného rozšíření Ubiquity se již dříve objevily zprávy, že současný koncept není vhodný pro masové nasazení jako standardní součást prohlížeče. Bez okolků řečeno, pro řadového uživatele je zkrátka příliš komplikovaný. Firefox 4.0 by se tedy měl spíše inspirovat tímto slibným konceptem ovládání prohlížeče, neměl by jej v plné míře přebírat.

Totéž by mohlo platit o projektu Prism, který se soustředí na pohodlnější běh webových aplikací. Právě jejich lepší podporu by Firefox 4.0 měl nabídnout. Myšlen je tedy hlavně koncept uživatelského přístupu k nim. Objevil se například nápad, že by si uživatel mohl ve Firefoxu 4.0 vytvořit jakési zástupce často potřebných webových aplikací (třeba webmailu) přímo na liště s oušky záložek. Každopádně na vyjasnění konkrétní podoby začlenění funkcionality projektů Prism nebo Ubiquity je ještě dost času.