FashionTech: Největší propagátoři wearables jsou Batman a Michael Knight

Češi jsou z pohledu přijímání nových technologií jedním z nejotevřenějších národů. Jsme ve stejné kategorii jako USA, Británie nebo Německo, tvrdil ve své prezentaci na jedné z posledních akcích v pražské Wayře Tomáš Pflanzer z TNS Aisa. 

Podle studie agentury by o koupi Google Glass nebo chytrých hodinek reálně uvažovala polovina oslovených obyvatel české kotliny. Záleželo by ale na ceně. Za brýle jsou ochotni zaplatit průměrně 6100 korun a za hodinky necelých šest tisíc korun. Úspěch hodinek je tak výrazně reálnější, dodal Pflanzer na celodenní akci FashionTech. U Apple Watch by ale pětina z těch, kteří by si je chtěli koupit, byla ochotná zaplatit i víc než deset tisíc korun, dodal Pflanzer.

Češi podle průzkumu spojují wearables především se zdravotnictvím a 49 % oslovených by hodinky chtělo používat k tomu, aby mohli sdílet svá data s lékařem. Pflanzer ale pojmenoval jeden z největších problémů, které trápí dnešní nositelnou elektroniku. Hned z několika výzkumů vyplývá, že se 50 % wearables po roce přestává používat, vysvětlil s tím, že důvodem není jen slabá výdrž baterie, ale i design. A právě propojení designu a technologií se věnuje celá akce v rámci pražského Fashion Weekendu.

Wearables mají totiž jen dvě šance – buď musí být neviditelné, nebo musí být módní, navázala Marcela Šimková ze startupu Saphiro. Ten se snaží vyrábět chytré šperky, které jsou bezdrátově propojeny s mobilními telefony. Šperky pak upozorní na příchozí hovor nebo jiné notifikace, ale umí i poklepáním odeslat třeba nouzovou smsku i s GPS lokalitou. Chceme, aby si ženy mohly zvolit z různých designerů. Jsme ale bohužel ajťáci a hledáme stále módní designery, kteří by nám s tím pomohli, dodala Šimková. 

Kromě módy se u wearables řeší i funkce. Wearables vlastně bezděky známe odmalička z filmů, a to jen zvyšuje naše požadavky na ně, tvrdil Pflanzer a nahrál tak designerovi Petru Kosnarovi na popkulturní smeč. Největšími propagátory nositelné elektroniky jsou Batman a Michael Knight, okomentoval inspiraci a nezapomenul zmínit samozřejmě Star Trek nebo Jamese Bonda. 

Masové rozšíření zatím také brzdí dilema, jestli mají být zařízení jednoúčelová nebo univerzální. Jinými slovy souboj chytrých hodinek, které jsou prostředím pro aplikace vývojářů, nebo uzavřených systémů typu Fitbit. 

Podle Kosnarových dat si lidé wearables pořizují kvůli životnímu stylu, pro cvičení nebo kvůli sledování svého zdravotního stavu. Zároveň ale nositelná elektronika proniká i do nových odvětví lidského života. 

Kombinace chytré textilie a augmentované reality prezentovala estonská designerka Kristi Kuusk. Její projekt TexTales umí vyprávět příběhy na pozadí na první pohled běžné látky. Doba, kdy bude peřina vyprávět pohádky, už tak možná není tak daleko. Na Kickstarteru ale projektu první pokus nevyšel. Chytrá peřina je však jen jedním z produktů eindhovenské technické univerzity.

Dominika Potužáková třeba představila svůj koncept Oris – náhrdelník pro matky předčasně narozených dětí. Můj náhrdelník je otestovaný v porodnicích a funguje tak, že nasaje vůni matky, a to pak děti v inkubátorech výrazně zklidní, vysvětlila Potužáková, která momentálně řeší UX v AVG. Zatím jde stále jen o koncept. Přemýšlela jsem o tom, že bych z toho udělala startup, ale zatím ještě hledám technologie, které by celou myšlenku posunuly dál, dodala. 

Startupy objevují módní témata

O tom, že móda je zajímavá i pro technologické firmy, přesvědčovala převážně ženské publikum i pětice tuzemských startupů. Dívčí projekt LadyBag zkouší kabelky, které dokáží v zimě zahřát své majitelky, a navíc jim dobijí i telefony. V kožených kabelkách používají speciálně upravené přenosné nabíječky se dvěma USB porty.

Do módy se chystá i projekt SizeID - aplikace, která zjednodušuje výběr oblečení na internetu. Nákup oblečení online je problém, protože dost často nesedí. Výrobci používají různé míry a v tabulkách se chce málokdo hledat, tvrdil zakladatel Adam Bičiště. Firma už má za sebou milionovou investici a momentálně má v databázi měrné tabulky od přibližně stovky oděvních firem. 

Móda se stává velkým tématem i pro internetové obchodníky. Podle odhadů Zootu Češi za módu utratí ročně 60 miliard korun a 5 % z toho zatím proteče internetovými kanály. Do šesti let by se přitom měl pětiprocentní podíl znásobit na patnáctiprocentní. Náš obrat i počet zákazníků vzrostl za loňský rok více než dvojnásobně na 220 milionů korun, říká Ladislav Trpák, který se Zootem prošlapal hned několik slepých uliček.