Odpůrci sociálních sítí už roky doufají, že Facebook zanikne. Dost podobně jako hudební průmysl stále doufá, že buď zanikne internet, nebo se podaří potlačit možnosti šířit v něm věci volně. Média také doufají v zázrak a návrat doby, kdy se prodávaly papírové noviny a časopisy. Facebook se k zániku nemá, ale přeci jenom je tu jedna zásadní věc, která znamená velkou změnu právě v sociálních sítích. Ale hlavně v sociálně-mediálním marketingu.
Není to nic nového, začalo se to dít prakticky někdy před dvěma roky. Zhruba v době, kdy média přišla se zaručenými zprávami o úprcích mladých lidí z Facebooku (viz například Statista.com: Od roku 2011 opustily Facebook v USA miliony mladých lidí). Později se ukázalo, že je to celé trochu jinak. Mládež (ale nejenom ta) se na Facebooku začala (logicky) poněkud nudit, takže hledala nové zábavy. Výsledkem byl vzestup Instagramu, Twitteru, Pinterestu a řady chatovacích aplikací (SnapChat, WhatsApp a další). Ale nikoliv pád Facebooku.
Dnes, s odstupem dalšího času, se můžeme na sociální média (a sociální sítě) dívat jako na několik relativně samostatných oblastí, lišících se způsobem užití, cílovými skupinami, cílem používání. V řadě případů mají – což je také důležité – menší či větší přesahy.
Vztahové sítě (zejména Facebook)
Nejsilnějším příkladem sociálního média stále zůstává Facebook. Můžete ho zařadit mezi média (sítě) založené na vztazích. Byť „přátelství“ na Facebooku už dávno neznamená to, co původně, a Facebook zavedl i jednosměrné vazby (sledování), stále je zde zásadní to, že sociální kruh si zde lidé tvoří ze známých lidí (výjimky potvrzují pravidlo, jak jistě víte). Terminologicky se tato média označují i jako relationship networks, tedy vztahové sítě.
Charakteristické pro tyto sítě může být i to, že se snaží zůstat uzavřené (walled garden) a snaží se předstírat, že zde můžete řídit soukromí, sdílet s různými skupinami lidí a vůbec dělat věci, které v praxi nakonec nikdo nedělá. Patří sem samozřejmě i LinkedIn (specifická záležitost, kterou můžete brát jako profesní sociální síť) či Google+. Podstatné je, že pokud se budeme bavit o marketingu firem i jednotlivců, je Facebook poměrně nevyhnutelnou záležitosti.
Můžete sem zařadit i Twitter, ale jak uvidíte (o pár odstavců níže), bývá řazen spíše mezi mikroblogovací nástroje. Přesto hraje určitě roli i ve vztahových záležitostech a byl také jedním z míst, kam se utíkalo z Facebooku.
Obrázky a videa (Instagram, Pinterest)
Místo, kam mládež z Facebooku nejvíce utíkala (vedle chatovacích aplikací, které mají trochu výjimečnou pozici), byl velmi pravděpodobně Instagram. Čistě mobilní, čistě obrázková síť, sem tam nějaké to video. Důležité na tomto druhu sociálního média je, že zde už neexistují čistě vazby založené na tom, že někoho opravdu znáte. Sociální kruh se zde buduje i z neznámých lidí, které prostě sledujete proto, že zveřejňují něco, na co se chcete dívat. U Pinterestu je to ještě markantnější, navíc tam mizí potřeba sledovat člověka, daleko spíše sledujete konkrétní tematické nástěnky.
Můžete sem zařadit i Flickr, který se z původního hostingu pro fotografie snažil (a snaží) stát sociálním médiem. Okrajově by sem mohl patřit Tumblr, tedy alespoň ten, kam chodí mladé dívky obdivovat fotoblogy. Protože i tam došlo k zásadnímu rozšíření o sociálně-mediální funkčnost.
Můžete sem zařadit nakonec i YouTube, byť tam je zásah daleko širší a patří sem tedy i Vine či Vimeo (ale jsme v Česku a tady jsou okrajové). Překryvově sem patří to, že dnešní chatovátka posílají obrázky a videa (takže Snapchat například).
V zahraničí těmto sociálním médií říkají media sharing networks (sítě pro sdílení médií). A jejich případné využití pro marketing vyžaduje daleko více času, práce i financí. Obrázky (a pohyblivé obrázky) jsou prostě náročnější, než nějaké ty příspěvky na Facebook. A poslední, co je asi dobré v této oblasti připomenout, je nástup live-streamingu, tedy Periscope a Meerkat.
Chatovací, komunikační nástroje
Druhé nejpodstatnější místo, kam mládež z Facebooku utekla (a utíká), jsou chatovací nástroje. Byť je dnes asi lepší jim říkat komunikační, protože vedle výměny textů se přes ně posílají obrázky, fotky i videa. Facebook se v této oblasti snaží udržet s Messengerem (a v záloze má WhatsApp), zásadní službou je ale Snapchat a stále sem ještě patří Skype (který dělá všechno pro to, aby ho lidé přestali používat) nebo Hangouty od Googlu.
V zahraničí se nějak tak předpokládá, že aplikace jako Messenger, WhatsApp a Snapchat budou pro firmy zásadní. Hlavně proto, že jejich zákazníci chtějí a budou chtít komunikovat právě tam. Ideálně v reálném čase. Provozovatelé navíc doufají, že právě tyto nástroje promění ve všeobjímající platformy. Facebook navíc dost doufá, že mu Messenger jednou umožní přežít ústup Facebooku jako takového.
Sociální média (tedy publikační média)
Počátek této kategorie můžete hledat v blozích - v něco mezi sociální sítí a blogem se nakonec proměnily některé dřívější čistě blogovací systémy. Někde výše padla zmínka o Tumblru, který doplnil sociální funkčnost. Jednou z nejznámějších služeb křížících psaní a sociální funkce je také Medium. Paradoxem je, že sem je často řazen i Twitter, hlavně proto, že je v zásadě mikroblogovací platformou.
Pokud se podíváte na další rozšířené blogovací nástroje – WordPress a Blogger zejména – tak zjistíte, že se také pokoušejí o doplnění sociálních funkčností. Což je dnes poměrně obtížné, zejména proto, že karty jsou prostě rozdány a jediné, co jakž takž jde, je „parazitování“ na dostupných API od největších sociálních sítí.
Recenze a hodnocení
Možná se budete trochu zdráhat přijmout tuto kategorii online služeb mezi sociální média, ale špatná zpráva je, že tam patří. Foursquare i Yelp obsahují zásadní funkčnosti v podobě budování dalších sociálních kruhů, včetně propojení na (vaše) další sociální sítě. Mapy od Google sice tímto směrem tak silně nejdou, ale pořád je lepší vidět hodnocení od někoho, koho znáte, než od neznámého člověka.
Do recenzí a hodnocení nakonec výrazně zasahuje i třeba sám Facebook. Stránky, tamní firemní profily, obsahují geolokační informace, přihlášení i Místa (dřívější konkurence Foursquare a pozůstatek akvizice Gowally) včetně jednoduchého hodnocení i kompletních recenzí.
Oblíbené odkazy, bookmarking
Bývaly doby, kdy to vypadalo, že weby pro odkládání odkazů mají před sebou velkou budoucnost. Dnes už existují jenom jejich pozůstatky, nepodařilo se jim přežít nástup sociálních sítí jako takových. Je totiž daleko jednodušší a efektivnější zajímavé odkazy sdílet rozsáhlému sociálnímu kruhu, než si je odkládat někde bokem, kde je v zásadě nikdo nevidí.
Dřívější služby (třeba ještě pamatujete Delicious) pro odkládání a organizování odkazů se dnes trochu proměnily a mají i nějaké pokračování, byť opět platí, že malé Česko podobným službám nedává moc šanci vyniknout. Patří sem věci jako StumbleUpon, Flipboard, ale kupodivu sem můžete zařadit i Pinterest.
Do této kategorie ještě trochu zasahují služby jako Nuzzel, tedy ty, které analyzují, co lidé nejvíce sdílí na sociálních sítích, a pak to doporučují k dalšímu použití (sem se snaží dostat i Klout). Ale také třeba Pocket, kam si můžete odkládat odkazy (ale hlavně články) a kde také najdete slušnou doporučovací funkčnost.
Diskuzní fóra
Bylo by chybou vynechat předchůdce dnešních sociálních sítí. Diskuzní fóra a diskuzní weby stále hrají podstatnou roli, zejména tam, kde jim zůstala silná komunita a věrní uživatelé, ale také tam, kde jde o nalezení lidí, kteří se věnují nějaké konkrétní věci.
Často se věnují věcem, které prostě nejsou masové. Vedle klasických diskuzních fór a webů sem patří služby jako Quora, Ask.fm, Reddit či Digg. Byť třeba Quora vlastně není až tak diskuzní fórum. Podobně jako to nejsou další specializované weby na ptaní se a odpovídání (Q&A weby) – Stack Exchange a Stack Overflow coby asi nejznámější.
Sociální sítě s užším zaměřením, zájmové sítě
Trochu potomek diskuzních fór, trochu klasická sociální síť, ale vždy s menším množstvím uživatelů a podstatně lépe vyhraněným obsahem a zájmy. Najdete je často také uvnitř klasických sociálních sítí – nejčastěji jako skupiny na Facebooku, LinkedIn či komunity na Google+. Patří sem ale třeba i Last.fm (hudba) či GoodReads (knihy) nebo Steam (hry).
Seznamky
Čistě teoreticky (ale i prakticky) by asi bylo vhodné jako samostatnou kategorii ponechat i seznamky. Dnes je jednou z těch nejznámějších Tinder, ale najdete jich na internetu desítky. Některé jsou stále čistě webové, jiné fungují pouze v podobě aplikací. A mezi nimi jsou desítky těch, které jsou hlavně podvodné a snaží se vás připravit o peníze. A také jsou zahlcené falešnými účty a kriminalitou.
Sociální e-komerce
Dodnes nevyřešený problém s tím, že se na Facebooku moc nedaří přímo prodávat zboží, je v sociální e-komerci řešen v zásadně opačně. Dnešní špičkové e-shopy si budují vlastní sociální funkčnost, kruhy a věrné fanoušky. Můžete to najít třeba jako Polyvore či Etsy, ať padnou jména těch nejznámějších. A opět se vraťme k Pinterestu, který se velmi snaží do této kategorie dostat.
Co dodat k výše uvedenému
Sociálních médií a sítí existují stovky, nakonec v Přehledu sociálních sítí, médií a služeb včetně počtu uživatelů celosvětově i v Česku si je můžete postupně začít procházet a zkoumat. Protože jsme v Česku, tak jich řada nebude mít příliš velké počty tuzemských uživatelů. Což je podstatná věc, pokud to budete řešit pro marketing.
Pokud je už mají, tak je potřeba, aby měly i odpovídající cílovou skupinu. A třetí podstatná věc, aby měly funkčnost, která je umožní efektivně marketingově využívat. Což není zdaleka otázka toho, jestli si tam můžete koupit reklamu, ale zda je možné dobře dělat obsahový marketing. Ve většině případů navíc budete muset řešit péči o zákazníky.
Dnes marketing na sociálních sítích v Česku znamená dobře nastavený mix z Facebooku, Twitteru, Google+ (dnes už jen pro vyhledávání a nalezitelnost), Instagramu/Pinterestu, blogů, lokálních informací (Foursquare, Yelp, Mapy) a případně čehokoliv menšího, ale důležitého z pohledu cílové skupiny. Jak se do tohoto přehledu začlení věci jako Snapchat/WhatsApp, to prozatím zůstává neznámé.
ČLÁNKY DO MAILU