Pravidelní čtenáři Lupy jistě vědí, že náš regulátor (Český telekomunikační úřad) už nějakou dobu pracuje na nové analýze velkoobchodního trhu s broadbandem. Tu předchozí publikoval v srpnu 2006, s následným uložením nápravných opatření (společnosti Telefónica O2 Czech Republic) v říjnu 2006. A sám si přitom předsevzal, že k nové analýze přistoupí relativně brzy:
Úřad předpokládá, že podrobí relevantní trh nové analýze po jednom roce od uplatnění nápravných opatření.
Sběr dat pro novou analýzu začal již na podzim loňského roku, konkrétně v září, takže roční odstup „od uplatnění nápravných opatření“ by dodržen. Nicméně zpracování celé analýzy, i její projednání s dotčenými subjekty, ÚOHS a EK, určitou dobu trvá. A tak první verze nové analýzy, určené ke zveřejnění a k veřejné diskusi, jsme se dočkali až nyní, přesněji toto úterý.
Určité mezikroky však v mezidobí samozřejmě proběhly. Například již v březnu, ve své pravidelné monitorovací zprávě za měsíc únor, ČTÚ zveřejnil hlavní statistické údaje, které v rámci příprav nové analýzy zjistil a které se týkají hlavně maloobchodního trhu s broadbandem. Zde na Lupě jsem o tom psal podrobněji v tehdejším vydání seriálu Stalo se.
V březnu ale regulátor stále ještě neřekl to nejpodstatnější: jaké závěry ze získaných dat vyvodí. Zda usoudí, že trh s velkoobchodním broadbandem je či není dostatečně konkurenční – a pokud není, zda je na něm někdo s dominantním postavením (přesněji: s významnou tržní silou). A také jaká nápravná opatření takémus subjektu uloží.
O těchto závěrech se jako první dozvěděli operátoři, se kterými regulátor projednával návrh vznikající analýzy již někdy na přelomu února a března. Sám pak (ve své únorové monitorovací zprávě) vyjádřil předpoklad, že ke zveřejnění návrhu by mohlo dojít „nejdříve v dubnu“. I to se podařilo dodržet, neboť dříve jak v dubnu návrh skutečně publikován nebyl. Na webu ČTÚ visí od tohoto úterý, 27. května 2008, a je už určen k veřejné diskusi. Připomínky k němu lze uplatnit do jednoho měsíce od zveřejnění.
Jaké jsou hlavní závěry
Hlavní závěry nynějšího návrhu se nijak neliší od závěrů předchozí analýzy. Regulátor opět konstatoval, že
relevantní trh není efektivně konkurenčním trhem, neboť na něm působí podnik s významnou tržní silou a nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropských společenství v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému.
Ani identifikace toho, kdo má na sledovaném trhu dominantní postavení (správně: významnou tržní sílu), nepřináší žádné překvapení: jde o Telefóniku O2 Czech Republic. A co je možná nejpodstatnější: nezměnila se ani nápravná opatření, která regulátor hodlá uložit. Pokud se někde dala čekat nějaká změna, pak to bylo právě zde. Ale nestalo se.
Nápravná opatření, která regulátor hodlá uložit Telefónice, jsou v návrhu nové analýzy vymezena přesně stejně jako v předchozí analýze. A to slovo od slova. Jedná se o povinnosti:
- průhlednosti (uveřejnit referenční nabídku, uveřejňovat informace týkající se přístupu k síti),
- nediskriminace (uplatňovat rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele, poskytovat ostatním podnikatelům služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní),
- oddělené evidence nákladů a výnosů (aby nedocházelo k neodůvodněnému křížovému financování a byly k dispozici podklady pro ověření nákladů a výnosů za jednotlivé služby),
- přístupu (k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům).
Co je nového?
Jsou-li všechny závěry a zjištění nové analýzy stejné jako u analýzy předchozí, je vůbec něco nového? Lze čekat nějakou reálnou změnu v nápravných opatřeních, která by následně přinesla nějakou změnu i do reálného fungování trhu?
Odpověď je stále kladná. Musíme si totiž uvědomit, že analýza sama o sobě nespecifikuje nápravná opatření detailně, ale jen rámcově, v základních obrysech. Lze si to snadno představit na příkladu cenové regulace, byť ji ani minule ani nyní regulátor nenavrhuje. Nicméně pokud by ji navrhoval, pak by v analýze pouze konstatoval, že ji navrhnout hodlá (a čeho, resp. jakých služeb by se měla týkat). Ale konkrétní výše regulovaných cen a další podmínky s tím spojené by byly určeny až v rámci samotného nápravného opatření (formou rozhodnutí o ceně) které prochází vlastním připomínkováním a schvalováním. Obdobně pro nyní zmiňovaná opatření typu průhlednosti, nediskriminace, oddělené evidence a přístupu: co a jak konkrétně si pod nimi regulátor představuje, v rámci daných mantinelů, se teprve ukáže. Bude to předmětem samostatného rozhodnutí, podobně jako u předchozí analýzy.
Jen pro připomenutí: u předchozí analýzy (velkoobchodního trhu s broadbandem) regulátor také specifikoval až v rámci konkrétního nápravného opatření, že chce po Telefónice, aby umožnila alternativním operátorům získat SLA, ovlivnit míru agregace a vztáhnout objemové limity na poskytovatele místo na každého uživatele jednotlivě. Výsledkem pak byla nová velkoobchodní služba Carrier IP Stream (podrobněji).
Stejně tomu bude i nyní: co konkrétně regulátor Telefónice uloží, bude jasné až z nápravných opatření. Nicméně určitá vodítka, více či méně explicitní, lze v analýze najít již dnes.
Jedna konkrétní „indicie“ se týká i tzv. nahého ADSL. Tedy toho, aby zájemce o ADSL, který už nemá zájem o další služby – konkrétně hlasové služby – nebyl nucen za tyto služby platit také. Nebo: nebyl nucen si je objednat také?
Jak moc nahého ADSL se dočkáme?
Úvahy o „nahém ADSL“ v souvislosti s Telefónikou samozřejmě existují již dlouho. Mohu-li vyjádřit vlastní názor, náš regulátor se zpočátku díval na představu nahého ADSL jak tele na nová vrata. Jakoby vůbec nechápal, o co vlastně jde. Až s postupem času začal pomalu připouštět, že by na tom mohlo „něco být“. A teprve nyní se zdá, že docenil hlavní pointu: že náklady na provozování samotného ADSL po místních smyčkách se sice určitým způsobem rozkládají mezi platbu za samotné ADSL a telefonní paušál, ale že v těchto nákladech jsou dnes započteny i takové náklady, které by tam (v případě samotného ADSL) neměly být. A že celé „nahé ADSL“ není ani tak o tom, zda platit jednu či dvě složky ceny, ale o tom, které náklady jsou do výsledné ceny zakalkulovány a které už nikoli.
Nyní už to otevřeně říká i regulátor:
Rozsah nákladů, který je nutný pro využívání veřejně dostupné telefonní služby v kombinaci se službami širokopásmového přístupu xDSL, je oproti potřebám naked DSL širší.
A také naznačuje, které náklady by do nahého ADSL neměly být započítávány:
V případě naked DSL jsou vyloučeny náklady např. na některé síťové prvky a procesy související výhradně s poskytováním veřejně dostupné telefonní služby. Což by mohlo znamenat pro koncové uživatele určité cenové zvýhodnění.
Sláva. Konečně to konstatuje i regulátor. Jenže jeho další záměry už nejsou až tak explicitní a neříkají zcela jednoznačně, o jakou nápravu regulátor usiluje. Zda mu jde o existenci takové nabídky pro koncové zákazníky, která by fakticky odečítala ony „přebytečné“ náklady na hlasové služby (pokud je zákazník nechce využívat), nebo zda je jeho cílem pouze odstranit povinný souběh s hlasovými službami (ale už bez akcentu na to, co všechno bude započteno do koncové ceny).
Posuďte sami: regulátor následně konstatuje, že výhodou „nahého ADSL“ je možnost uzavřít pouze jediný smluvní vztah:
Nesporná výhoda zavedení naked DSL pro koncového uživatele spočívá především v možnosti uzavřít jediný smluvní vztah pouze s alternativním operátorem.
Následně si regulátor všímá toho, že již dnes existuje cesta k jedinému smluvnímu vztahu. Je jí velkoobchodní služba WLR (Wholesale Line Rental), což fakticky je přeprodej měsíčních paušálů: koncový zákazník neplatí paušál Telefónice, ale alternativnímu operátorovi, a ten vybrané peníze obratem (na velkoobchodní úrovni) předává Telefónice. Ovšem, jak regulátor správně dodává, v rámci velkoobchodního přeprodeje paušálů už jsou zahrnuty i ony „přebytečné“ náklady na hlasové služby:
V současné době je jedinou možností alternativních operátorů, jak mohou koncoví uživatelé uzavřít smluvní vztah pouze s nimi, využití velkoobchodní služby WLR (Wholesale Line Rental). Tato možnost však zahrnuje náklady na přístup k síti v plném rozsahu (tedy i pro využívání veřejně dostupné telefonní služby).
Ovšem velkoobchodní služba WLR má i podle regulátora ještě další „mouchy“, kvůli kterým ji nelze považovat za ekvivalent nahého ADSL. Konkrétně to, že než může být využita, musí si zájemce nejprve objednat zřízení pevné telefonní linky (a tím i hlasové služby) u TO2 CR – a teprve pak může se svou pevnou linkou přejít k alternativnímu operátorovi:
Při zřízení nového přístupu je současně nutné, aby koncový uživatel uzavřel nejprve smlouvu na zřízení přístupu k veřejné telefonní síti se společností Telefónica O2 Czech Republic, a.s. To znamená, že velkoobchodní služba WLR v kombinaci s velkoobchodní nabídkou širokopásmového přístupu nepředstavuje zcela srovnatelnou alternativu k naked DSL.
Pokud si to zrekapitulujeme, regulátor na současnému stavu (tj. při absenci nahého ADSL) poukazuje na dvě různé věci. Na to, že:
- koncová cena vždy pokrývá všechny náklady, včetně těch, které nejsou pro samotné ADSL nezbytné (nechce-li zákazník využívat hlasové služby),
- není možné si objednat pouze ADSL (u alternativního operátora), ale je nutné se nejprve obrátit na Telefóniku a u ní si objednat hlasové služby (zřízení pevné telefonní linky).
A teď to nejpodstatnější: který z těchto dvou bodů chce regulátor řešit? Zopakujme si nyní jeho slova, obsažená v analýze, a připojme si jednu závěrečnou větu, konstatující vlastní záměr:
Nesporná výhoda zavedení naked DSL pro koncového uživatele spočívá především v možnosti uzavřít jediný smluvní vztah pouze s alternativním operátorem.
V současné době je jedinou možností alternativních operátorů, jak mohou koncoví uživatelé uzavřít smluvní vztah pouze s nimi, využití velkoobchodní služby WLR (Wholesale Line Rental). Tato možnost však zahrnuje náklady na přístup k síti v plném rozsahu (tedy i pro využívání veřejně dostupné telefonní služby). Při zřízení nového přístupu je současně nutné, aby koncový uživatel uzavřel nejprve smlouvu na zřízení přístupu k veřejné telefonní síti se společností Telefónica O2 Czech Republic, a.s. To znamená, že velkoobchodní služba WLR v kombinaci s velkoobchodní nabídkou širokopásmového přístupu nepředstavuje zcela srovnatelnou alternativu k naked DSL.
Úřad proto navrhne uložit povinnost velkoobchodního širokopásmového přístupu tak, aby měl koncový uživatel, který nechce využívat veřejně dostupnou telefonní službu, možnost uzavřít smluvní vztah pouze na službu širokopásmového přístupu xDSL (naked DSL).
Z toho, jak je to napsáno, se obávám, že regulátorovi jde pouze o první z obou výše uvedených bodů. Tedy ne ani tak o „přebytečné“ náklady, ale o nutnost nejprve si objednat hlasové služby u Telefóniky, a teprve pak moci od ní odejít a přejít i s linkou k některému z alternativních operátorů.
Jistě, i to je na hlavu postavené a zaslouží si to řešení. Jenže to asi nebude tím, co si pod pojmem „zavedení nahého ADSL“ představují zákazníci, kterým jde hlavně o celkovou cenu. A především uživatelé ADSL od samotné Telefóniky, kterých je početně zdaleka nejvíce, a kterých se opatření na velkoobchodní úrovni netýkají.
Nebo celé pasáži o nahém ADSL v návrhu nové analýzy rozumím špatně?
ČLÁNKY DO MAILU