V Ostravě se od příštího semestru začne vyučovat magisterský obor o superpočítačích a v Praze na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) se tou dobou spustí další poměrně neobvyklé studium – počítačové hry. Bakalářský obor se přesněji jmenuje Počítačové hry a grafika a je součástí poměrně razantní obměny výuky informatiky na této škole.
Na FEL ČVUT před šesti lety vznikl program nazvaný Otevřená informatika (OI). Za jeho vznikem stál společně s profesorem Jiřím Matasem také spoluzakladatel Cognitive Security Michal Pěchouček. Otevřená informatika s pěti studijními obory se uchytila a Pěchouček po pěti letech fungování rozjel další reformu.
Předchozích pět oborů se tak rozšířilo na devět. Obor hardwaru se například rozšířil na internet věcí, přibyla také kybernetická bezpečnost, interakce člověka s počítačem nebo datové vědy. „Chtěli jsme zasáhnout oblast, které se v angličtině říká computer sciences, počítačové vědy. U nás studium informatiky často bývá zaměřeno spíše čistě na programování nebo softwarové inženýrství,“ říká Pěchouček pro Lupu.
„Otevřená informatika je zároveň místo, kde se spojují vědci a výzkumníci se studenty. To je podle nás velmi důležité. Vědců, kteří chtějí pracovat se studenty, je dost. Když jste bez studentů, jako byste nebyli. Jsou to [studenti] nositelé pokroku, změn a novinek, díky nim nezakrníte,“ navazuje Pěchouček.
Logické rozšíření
Pěchouček sám je pěkným příkladem propojování více světů. Cognitive Security vznikla právě na ČVUT a později firmu koupilo Cisco. Na tomto základě na Karlově náměstí vznikla výzkumná a vývojová pobočka Cisca zaměřená na kybernetickou bezpečnost a práci s daty, která z ČVUT nadále čerpá.
Pražský výzkum z pozice „vizionáře“ nadále vede spoluzakladatel Cognitive Martin Rehák. Michal Pěchouček se z Prahy více přeorientoval do centrály Cisca – působí v okruhu technologického ředitele (CTO) a mimo jiné má na starost akvizice firem spojených s datovou analytikou. Vedením vývoje pověřil Jaroslava Gergiče, který pobočku nadále rozšiřuje.
Vedle toho ale Pěchouček nadále působí na ČVUT, nyní na FELu vede katedru počítačů, kterou se po přeměně Otevřené informatiky také chystá více reformovat. FEL si s počítači našel pozici mezi Fakultou informačních technologií ČVUT (FIT) a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy (Matfyz).
Počítačové hry jsou tématem, který do celkové koncepce a vývoje oboru do budoucna zapadá. FEL dlouhodobě umožňuje studovat počítačovou grafiku a hry jsou tak poměrně logickým rozšířením. Ostatně hodně absolventů grafiky pak chodí hry vyvíjet do zavedených studií, někteří působí i v zahraničních podnicích typu Crytek (tvůrci CryEngine). „Navíc jsme u studentů viděli zájem, že by něco takového studovat chtěli,“ navazuje pro Lupu garant oboru docent Jiří Bittner.
Až 60 studentů na hry
To, kolik zájemců bakalářské studium přiláká, škola prozatím neodhaduje. Na Otevřené informatice se užší zaměření vybírá až po roce studia. První ročník, který si hry bude moci zvolit, nastoupí letos na podzim. Program OI každý rok přijme zhruba 150 lidí (hlásí se asi trojnásobek). „Na hry budeme schopní odbavit tak šedesát studentů,“ říká Bittner.
Vývoj her se rozběhl také na Matfyzu. Tam už skončil první semestr z magisterského studia, kolem kterého se hodně točí lidé z Warhorse Studios (Martin Klíma, Tomáš Plch a další). FEL prozatím magisterské studium her zavádět nebude, zároveň ale nechce sloužit jako dodavatel herních bakalářů právě na Matfyz, se kterým se jinak spolupracuje. Škola spíše doporučuje studentům pokračovat studiem dalšího oboru (třeba umělé inteligence) a více se tak profilovat.
Profilovat se je možné třeba v paralelním programování. Hry z drtivé části pro zobrazování využívají grafické karty a čipy, kde se s tímto druhem programování pracuje. Stejně tak se hodí pro vývoj v cloudu. FEL se naopak nezaměřuje na další složky herní branže, třeba management nebo výtvarnou část. Jde o technický obor a na uměleckých oblastech se dá spolupracovat s UMPRUM, DAMU či FAMU.
Pozor, matika
Profesoři z ČVUT zároveň upozorňují, že studium her neznamená nějaké flákání – vyžadována bude matematika, programování i fyzika. „Matematika je pro budoucí uplatnění velice důležitá. Je třeba jasně vzkázat, že tento obor velice potřebujeme. Zároveň je ale třeba ho učit způsobem, kdy se výsledky aplikují na reálné využití,“ říká Pěchouček.
FEL chce nejenom v případě her učit určitou pružnost. „Není to tak, že vás nazpaměť naučíme, jak se ovládá daný herní engine. To se neustále mění. Spíše jde o to vědět, z čeho se daný engine skládá, jak to celé funguje a podobně,“ přibližuje Bittner. Zvolit je možné i takové předměty jako programování grafiky, kde se pracuje s nízkoúrovňovými procesy blízkými samotnému fungování hardwaru.
Na FELu se historicky hodně pracovalo s enginem Unity, ve kterém se dělaly školní projekty a podobně, do budoucna jsou ale zajímavé i další nástroje, třeba Unreal Engine, kde se využívá C++. Herní enginy navíc pod konkurenčním tlakem výrazně uvolňují licenční politiku a mnoho z nich lze využívat zdarma či za tradiční cloudové předplatné.