Crowdfunding označuje způsob získávání peněz formou sbírky na určitý projekt (obvykle ale nejde o charitu či jinou sociální službu). Pokud by dnes probíhala sbírka na Národní divadlo, mohli bychom způsob získávání prostředků označit právě jako crowdfunding. Právě k těmto účelům se velice dobře hodí web, který umožňuje podobné sbírky nejen medializovat, ale také technicky dobře ošetřit tak, aby chránil dárce před zneužitím prostředků a příjemci ušetřil složitou účetní režii.
Může přitom existovat ve dvou základních variantách – první je založena na čistě altruistickém modelu dárců, kteří za své finanční příspěvky nezískají nic, nepočítaje dobrý pocit. Druhou, propracovanější verzí je, že za dary v různé výši získává dárce různé bonusy – od toho, že se po něm pojmenuje postava ve filmu či hře, až třeba po poděkování v titulcích na konci klipu. Druhá varianta je často mnohem výnosnější, protože řada lidí se touží stát slavnými či jinak „důležitými“. Významná je také možnost touto formou pracovat s reklamou – náklady jsou často relativně nízké a možný přínos zajímavý.
V současné době jde relativně zajímavý způsob získávání finančních prostředků především na projekty, které jsou nějakým způsobem spojené s kreativitou – klasickým příkladem může být tvorba počítačových her nebo natáčení desek začínajícími skupinami. Na tomto místě je třeba říci, že není možné si crowdfunding si nelze plést s investicemi, neboť dárci nemají na projektu přímý podíl. Proto se také nehodí pro získávání peněz na klasické podnikatelské cíle, protože zde většina lidí očekává ziskovost a případný podíl z něj.
Relativně důležitou věcí je mechanismus získávání prostředků. Velký význam mají sociální sítě, které umožňují oslovit lidi, které autor projektu zná a kteří mu věří. Získávat peníze od zcela neznámých lidí je velice obtížné, pokud není osobnost tvůrce mimořádně známá. Tento koncept totiž funguje téměř výhradně u lidí, kteří kolem sebe dokáží vytvořit určitý kult či kulturu – mohou to být tvůrci počítačových her nebo fantasy knih, kteří potřebují prostředky na tvorbu dalších dílů, ale nikdo jim je dát nechce formou klasické investice. V takovém případě může být crowdfunding relativně funkční a zajímavý.
Double Fine Adventure
Pěkným příkladem toho, jak může fungovat takovýto model financování, je vznik hry Double Fine Adventure. Autor známých adventur (např. Psychonauts) Tim Shafer nebyl schopen najít investora, který by byl ochoten stát za vývojem jeho nové počítačové hry. Autor doufal, že ač se žádný vydavatel neobjevil, hráčů, kteří by si byly ochotni zahrát klasickou adventuru, bude stále hodně. Rozhodl se proto pro model financování pomocí crowdfundingu, s tím, že přispěvatelům, kteří budou ochotni přispět určinou částkou, nabídne patřičné bonusy. O tom, jak hra vzniká, má navíc být vytvořen dokument. Náklady jsou asi $400,000 ($300k za hru + $100k za dokument).
Pokud jde o bonusy, tak nabídkou je možné vybrat: $15 a více – BETA verze hry, samotná hra a přístup k dokumentům. Za dvojnásobnou taxu získá uživatel navíc dokument v HD kvalitě s extra záběry a soundtrack, za 100 USD poděkování v závěrečných titulcích, Nebo za částku $50,000 a víc dostane donor možnost stát se postavou ve hře. Bonusů je ale mnohem víc, jak jsou obědy s tvůrcem, plakáty atp.
Pro realizaci sbírky byl užit projekt Kickstarter a peněz se sešlo mimořádně hodně: 2 406 676 USD od 69 565 dárců (v době psaní článku), takže se podařilo asi o dva milióny dolarů překročit požadovanou částku.
Každopádně se ukazuje, že může jít o velice zajímavý zdroj financování a to především právě v oblasti kreativní tvorby – ať již jde o hudbu, film nebo počítačové hry. Zároveň tento model umožňuje pracovat (relativně efektivně) na projektech, které mají globální význam, ale lokálně se na ně nikdy nezdaří vybrat dostatečné množství finančních prostředků. Na druhou stranu je ale jasné, že na velkou část projektů se peníze vybrat nepodaří, až je třeba hledat takové projekty, které mohou zaujmout širší veřejnost.
Situace v Česku
U nás je situace v oblasti crowdfundingu bohužel zatím nepříliš uspokojivá. Existují dvě tuzemské služby, které se snaží mířit na český trh, ale ani o jedné se nedá říci, že byla úplně dotažená do konce. Zřejmě nejznámější a mediálně velice sledovaný je Fondomat, o kterém jsme psali i na Lupě. Jeho výhodou je, že zde lze platit většinou běžných kanálů – od karty po Paypal a také relativně přehledný design. Naopak za velký nedostatek je možné považovat především nezobrazení částky, která se již vybrala – dárce tak nemůže zvážit, zda bude daný projekt realizován či nikoli.
Druhým je Nakopni mě, který působí na první pohled relativně solidním dojmem. Nabízí pohledný vzhled, který je navíc relativně přehledný. Nedostatkem je možnost platby pouze převodem, který neprobíhá v reálném čase, čímž klesá přitažlivost celého projektu.
Jako největší nedostatek obou projektů je ale možné uvést především nepochopení zadavatelů projektů, kteří na české prostředí vyžadují zcela nesmyslně vysoké částky, velká část z nich je navíc tématicky dosti nezajímavá. Tím, že se nevyberou všechny prostředky, nebude projekt realizován vůbec a mělo by dojít k vrácení peněz. Zadavatelů, kteří by nabízeli nějaké zajímavé bonusy, také mnoho není. Situace v Česku je tak v tomhle směru neperspektivní a čeká se na projekt, který by byl schopen zkopírovat Kickstarter, což ale zřejmě není nijak jednoduché.
V cizině veseleji
Situace v cizině je podstatně lepší než u nás, kde najít projekt, který by byl smysluplně podpoření není vůbec snadné. V anglofonním světě přitom podobné projekty rostou jako houby po dešti a relativně se jim daří (viz například přehled devíti služeb tohoto typu).
Asi nejznámější a největší je již několikráte zmiňovaný Kickstarter, který nabízí velice dobrou práci s projekty. Samotní zadavatelé jsou systémem motivováni k tomu, aby jednotlivým dárcům (dle výše daru) nabízeli různé bonusy a prémie. U každého projektu je napsané, kdo za ním stojí, proč na něm pracuje, pečlivě je budován příběh atp. Nechybí ani možnost diskusí nebo seznam dárců. Vše je velice rychlé, přehledné a účelné. Tvůrci webu se pak snaží díky různým komunitně laděným aktivitám udržet dlouhodobý zájem dárců o web.
Další zajímavou službou, která cílí jen na umění, je Fans Next Door, která je zatím ve fázi testování, takže od svých uživatelů zatím nevybírá žádné poplatky (mimo těch, co si účtuje sám PayPal). V současné době jsou podporovány všechny umělecké formy, od literatury, přes film, hudbu, obrazy až třeba po hry či módu. Uživatelé jsou motivováni k tomu, aby nabízeli co nejvíce bonusů pro dárce.
Podobných služeb existuje ale samozřejmě mnohem více. Liší se jednak vybíranými poplatky, množstvím uživatelů nebo žánrovou vyhraněností. Platí, že čím více návštěvníků, tím větší šance na peníze. Proto se většinou vyplatí sázka na Kickstarter, ač jeho poplatky nejsou právě nejmenší (okolo 10 % při dosažení alespoň minimální částky).
Závěrem
Ač se většina společností na crowdfunding snaží tvářit tak, že jde o to, udělat svět lepším, za nápady je třeba vidět především dobrý obchod. Čistá provize se pohybuje okolo 3–5 % v případě dosažení cílové částky, což není vůbec málo. U nás se ale budou muset tvůrci podobných projektů vypořádat nejen s technickou stránkou věci, ale také výchovou uživatelů a pokusit se do systému zapojit bonusy. Pokud si člověk prochází úspěšné akce, jsou to totiž téměř vždy ty, které uživatele zapojí a zaujmou právě těmito programy.
ČLÁNKY DO MAILU