Češi a využití Internetu, léta páně 2006

Podstatné závěry z rozsáhlého průzkumu Českého statistického úřadu o využívání informačních a komunikačních technologiích jste si mohli přečíst v těchto článcích:

• Češi a informační technologie
• Češi a připojení k Internetu

Dnes se budeme věnovat samotnému použití Internetu ke komunikaci, vyhledávání informací, nakupování a ve vztahu ke státní správě. A na jakých podkladech? Připomeňme už vyřčené výsledky: 36 procent domácností (1.5 mil.) v ČR je vybaveno osobním počítačem, (pouze) 27 procent domácností je připojeno k Internetu, 15 procent domácností má připojení vysokorychlostní. U jednotlivců je situace příznivější. Přístup k počítači má 43 procent jednotlivců ve věku 16 a více let, přístup k Internetu má 33 procent jednotlivců.

Využívání Internetu českou společností

Jaké jsou hlavní závěry výzkumu o využívání Internetu?

• K nejpopulárnějším činnostem na Internetu patří komunikace a vyhledávání informací.
• V poslední třech měsících použilo e-mail 84 procent uživatelů Internetu.
• 59 procent všech studentů využívá Internet k přípravě do školy, resp. k vyhledávání informací v souvislosti se studiem (ze studentů, kteří jsou uživateli Internetu, to je 64 procent).

• Alespoň jednou nakoupilo přes Internet 14 procent Čechů (1,16 mil jednotlivců) ve věku 16 a více let.
• V posledních 12 měsících nakoupilo online 12 procent jednotlivců (jeden milion lidí) ve věku 16 a více let.
• Nejčastěji se nakupuje elektronické vybavení, knihy, časopisy a učebnice, dále vstupenky a služby v oblasti cestování a ubytování.

Nákupy přes Internet

Počet jednotlivců nakupujících přes Internet v posledním roce výrazně vzrostl. Typickým nákupčím je muž mezi 16–34 lety z Prahy. Nejméně se internetovému nákupu daří v západních Čechách a ve Zlínském kraji (odtud pochází 5,2 procenta uživatelů, kteří někdy na webu nakoupili).

V posledních 12 měsících se nejčastěji nakupovalo elektronické vybavení (35 procent), knihy, časopisy, učebnice (31 procent), vstupenky (31 procent), služby v oblasti cestování a ubytování (23 procent), oblečení a sportovní potřeby (23 procent), bílá technika (20 procent), počítačový software (15 procent), filmy a hudba (12,2 procenta – uvidíme, zda tento segment rozhýbou nové e-shopy), počítače a hardware (8 procent). Naopak oblast potravin (2 procenta) zůstává na trhu marginální.

Důvody proti e-nakupování

Jaké lidé uvádějí důvody pro to, že na Internetu nenakupují?

• O nákupu online jsem nikdy nepřemýšlel(a) (28 procent).
• Mám nedostatek informací o zboží, nemohu si zboží prohlédnout (28 procent).
• Mám obavy z neseriózního jednání obchodníků (12,3 procent).
• Mám obavy z posílání osobních údajů přes Internet (9,3 procent).
• Nemám platební kartu pro platbu přes Internet (8,3 procent).
• Nevím, co na Internetu kupovat (6,5 procent).
• Vnímám problémy s převzetím zboží (6 procent).
• Nakupování na Internetu je komplikované (3,8 procent).
• Mé připojení k Internetu je příliš pomalé (1 procento).

Tento soupis důvodů má pro české obchodníky cenu zlata. Naznačuje jim, jakými cestami směřovat vysvětlující kampaně a texty na webu. Některé důvody jsou spíše subjektivní psychologické zábrany, jiné jsou objektivnější a pádnější. Osobně moc nerozumím tomu, proč ČSÚ zařadil do dotazníku možnost absence platební karty jako důvodu proč lidé nenakupují – v Česku se platební karta pro online nákupy moc nepoužívá. Pravděpodobně se tedy jedná o nešťastné převzetí dotazníku ze západního zahraničí, kde je situace jiná.

Komunikace a vyhledávání informací

76 procent uživatelů Internetu má svou e-mailovou schránku. Služeb elektronické pošty využilo za poslední tři měsíce 84 procent uživatelů. Skoro pětina uživatelů telefonovala přes Internet a jiným komunikačním prostředkům (chat, ICQ) věnovalo čas 29 procent uživatelů.

Jaké bezplatné služby lidé na Internetu využívají a co vyhledávají?

• Vyhledávání informací o zboží a službách (72 procent).
• Vyhledávání služeb týkajících se cestování a ubytování (50 procent).
• Čtení online novin a časopisů (43 procent).
• Hraní, stahování počítačových her a hudby (28 procent).
• Hledání informací o zdraví (23 procent – 31 procent žen a 20 procent mužů).
• Internetové bankovnictví (22 procent).
• Vzdělávací aktivity v souvislosti se zaměstnáním (20 procent).
• Vzdělávací aktivity související s osobním zájmem (20 procent).
• Stahování počítačových programů (19 procent).
• Příprava do školy, vyhledávání informací souvisejících se studiem (18 procent).
• Poslouchání rádia, sledování TV na Internetu (15 procent).
• Prodej zboží nebo služeb (11 procent).
• Hledání práce, posílání životopisu online (10 procent).

Lidé a e-goverment

Jak Češi využívají e-govermentu, tedy služeb státní správy online? Zde jsou hlavní zjištění:

• Internet ve vztahu k veřejné zprávě použilo v posledních 3 měsících 41 procent uživatelů Internetu (1,44 mil. jednotlivců), což představuje 17 procent populace ve věku 16 a více let.
• Nejvíce lidí (36 procent) vyhledává informace na webech úřadů.
• Zájem o využívání Internetu k vyřizování osobních záležitostí na úřadech má 45 procent uživatelů. Největší zájem je o možnost online podání žádosti o vydání osobních dokumentů, online registrace automobilu, řešení záležitostí týkajících se zdraví (online objednání a vyšetření), dále oznámení změny adresy a podání daňového přiznání.

Lidé, využívající možností e-governmentu, většinou hledají informace na webových stránkách úřadů (36 procent), stahují formuláře (17 procent), komunikují s úřady e-mailem (13 procent) a vyplňují formuláře online (7 procent). Škoda že přesně nevíme, kolik lidí vlastní elektronický podpis.

Důvody nezájmu o e-government

Co brání většímu rozšíření e-governmentu? Co uvádějí uživatelé Internetu jako důvody pro to, proč nepoužívají služeb státní správy online?

• Chci mít osobní kontakt s úředníkem (40 procent).
• Chybí mi jistota, že problém bude řešen (16 procent).
• Nevím, co mohu řešit přes Internet (16 procent).
• Mám obavu o ochranu osobních údajů (10 procent).
• Při kontaktu přes Internet mi chybí okamžitá odpověď (9 procent).
• Používání Internetu pro kontakt s úřady je náročné (9 procent).
• Náklady na připojení k Internetu (3 procenta).
• Služba, kterou potřebuji, není dostupná online nebo je těžké ji najít (1 procento).

Opět je s podivem, že se průzkum nezaměřil na penetraci elektronického podpisu nebo na rozšíření povědomí o jeho výskytu. E-podpis je přitom docela podstatnou podmínkou pro jednání s úřady.

Tipněte si

A na závěr – dovedli byste odhadnout úroveň schopnosti české populace používat Internet? Tipněte si číslo a vězte, že 55,3 procenta české populace nemá žádné zkušenosti práce s Internetem. Za pokročilé označilo své internetové dovednosti 3,6 procent lidí. Až budeme rekapitulovat čísla ČSÚ někdy příště, věřme, že budou vyšší a z hlediska vyspělých zemí pro ČR reprezentativnější.