Český statistický úřad zveřejnil data ze svého šetření o využívání vybraných informačních technologií domácnostmi a jednotlivci jako součást výzkumu koordinovaného EUROSTATem.
Statistici data získali formou rozhovorů tazatelů s respondenty, které probíhají od roku 2003, přičemž od roku 2006 probíhá také jejich mezinárodní srovnání.
Kompletní publikaci v elektronické podobě najdete na webu ČSÚ.
Letos se šetření zúčastnilo 4749 domácností a 9064 jednotlivců.
Od roku 2007 se více než zdvojnásobil počet českých domácností připojených k internetu vysokorychlostně, tento ukazatel stoupl z 26 % na 63 %. Naprostá většina domácností je k internetu připojena vysokorychlostně a téměř každá z domácností vlastnící počítač internet využívá. Zajímavé je, že domácnosti s dětmi jsou vybaveny počítačem daleko častěji (91 %), než domácnosti bez dětí (58 %). Více než třetina domácností vlastní přenosný počítač a čtvrtina domácností má dva a více počítačů.
Pouhá 4 % domácností používá dial-up, v roce 2007 jich byla ještě skoro třetina. Celých 48 % domácností využívá bezdrátové WiFi připojení, což Romana Malečková z Českého statistického úřadu nazvala „českým specifikem“ souvisejícím s historicky vysokými cena za pevná internetová připojení. Ze srovnání podle krajů vyplývá, že nejhůře je na tom Liberecký kraj a vůbec sever Čech a Moravskoslezský kraj. V podílu počtu připojených domácností naopak vítězí Praha a Jihomoravský kraj.
V porovnání s průměrem evropské „sedmadvacítky“ Česko v počtu domácností s počítačem a s internetem pokulhává. Počítač má 70 % českých domácností a internet využívá 63 % domácností. Průměr pro země Evropské unie je 77 % pro počítač a 67 % pro internet v domácnostech. Na špici žebříčků jsou země Beneluxu a Skandinávie, u obou položek přesahující podíl 80 %.
V Česku používá počítač, respektive internet, přibližně 6 milionů lidí. Statistiky týkající se jednotlivců ukazují, že když už někdo používá počítač, využívá i internet. Ve věkové skupině 16 – 24 let používá internet 98 % Čechů, i ve skupině 25 – 44 let je procento lidí využívajících internet velmi vysoké. Mezi studenty používá internet téměř každý. Co se týče srovnání s Evropskou unií, je Čechy možné označit za národ průměrný.
V podílu lidí využívajících internet jsme předstihli například Španělsko nebo Polsko, zaostáváme ovšem za Slovenskem, Estonskem a tradičně silnými zeměmi západní Evropy. Romana Malečková ovšem uvedla, že umístění Slovenska před Českem v žebříčcích může být způsobeno trochu odlišnou metodikou výzkumu.
Nejpoužívanějším zařízením je nejenom v Česku mobilní telefon, používá ho 96 % naší populace. 13 % Čechů využívá v mobilním telefonu internet, jde zejména o mladší muže. V mobilu Češi nejčastěji používají e-mail a sociální sítě. Dalším českým fenoménem je telefonování přes internet, tím se zabývá více než polovina českých uživatelů internetu. Je to více uživatelů než těch, kteří využívají na internetu sociální sítě nebo chatují. Největší nárůst uživatelů u nás ze sledovaných činností zaznamenaly sociální sítě. Devět z deseti studentů má nějaký profil na sociálních sítích, které jsou doménou hlavně nejmladší sledované cílové skupiny ve věku 16 – 24 let.
Online nakupování lze označit za fenomén (i když srovnání s EU ukazuje, že i v tomto ohledu jsme podprůměrní), v roce 2012 nakoupilo na internetu 31 % ze všech Čechů. V roce 2007 to bylo 15 % všech Čechů. Trend ukazuje, že nakupováním se brzy bude zabývat polovina Čechů využívajících internet. Ve věkové skupině 25 – 34 let byl tento milník překonán, online nakupování se věnuje 54 % Čechů. Stejně je tomu i u vysokoškoláků. Skoro třetina Čechů ve věku 16 – 54 a nakupujících na internetu využila nabídek slevových serverů.
Na internetu Češi nejčastěji nakupují ze zboží oblečení a obuv (45 % z těch, co za poslední rok nakupovali online), kosmetiku, sportovní potřeby, elektroniku a knihy, ze služeb vstupenky (35 % z těch, co za poslední rok nakupovali online), ubytování a jízdenky a letenky. I v podílů lidí nakupujících na internetu jsme z pohledu Evropské unie podprůměrní. Na internetu nakupuje 70 % Britů, Švédů a Dánů, pod hranicí 10 % jsou Bulhaři a Rumuni. Průměr činí 43 %, Češi jsou na třiceti procentech.