Ceny Big Brother Awards získala sKarta, Microsoft, lyžařské turnikety a Rusko

18. 1. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Big Brother Awards
Kdo se v loňském roce nejvíce snažil slídit v našem soukromí? Na možné vpády slídilů se snaží každoročně upozornit soutěž Big Brother Awards, jejíž osmý ročník už zná své vítěze.

Pokud udělení anticeny Big Brother Awards rozhoupe každý rok aspoň jeden úřad či firmu k veřejné diskusi, nevyhlašuje se zbytečně. Z tohoto pohledu bylo letošní vyhlášení v pražském kině Atlas úspěšné – „oceněnou“ ministryni práce a sociálních věcí zastoupil manažer z Úřadu práce Martin Žárský, který reagoval překvapivě sympaticky a nabídl se veřejnosti k diskuzi na téma sKarta.

Jinak ovšem nedorazil žádný zástupce dalších „oceněných“ subjektů, takže sošky zůstaly organizátorům z neziskovky Iuridicum Remedium připravené v krabici na další rok.

Na úvod ovšem byla vyhlášena také jediná pozitivní cena. Tu získal publicista Jiří Peterka za přínos v oblasti osvětlování technologické problematiky veřejnosti. Jeho články a publikace informují věcně o činnosti operátorů a státních institucí a týkají se i práv lidí na soukromí na internetu.

Jedna karta vládne všem

Úředním slídilem bylo tedy vyhlášeno Ministerstvo práce a sociálních věcí za projekt sKarta. Zásahy do soukromí a pokusy o ně se podle sdružení Iuridicum Remedium staly setrvalým pracovním postupem tohoto úřadu. 

Ačkoli se ministerstvo objevilo v nominacích hned za několik svých realizovaných či nerealizovaných projektů, tak jednoznačně nejproblematičtějším se jeví projekt karty sociálních systémů. 

Vedle skutečnosti, že existence karty s vývojem projektu ztratila v zásadě jakýkoli smysl, je důvodem zejména fakt, že databázi osob, kterým má být sKarta vydána, jakož i další správu životního cyklu karty, MPSV svěřilo v rozporu se zákonem soukromé bance – České spořitelně. Otázkou tedy je, co se bude s kontakty občanů dít a zda je banka nevyužije ve svém podnikání.

Velký bratr nás vidí

Jedním z nejviditelnějších a nejrychleji rostoucích způsobů šmírování občanů ve veřejném prostoru jsou kamerové systémy. Ve většině měst a obcí přitom kamery nerespektují základní zásady, které by měly být uplatněny při jejich instalaci, a které jsou obsaženy například v Chartě demokratického využívání bezpečnostních kamerových systémů z roku 2010. 

K tomuto dokumentu přistupují dobrovolně evropská města, která se tím zavazují respektovat určitá základní pravidla provozování tohoto systému. Z doporučení vyplývá, že instalaci kamerových systémů by měla předcházet podrobná analýza bezpečnostní situace a zvážení všech možných řešení. Samotná instalace kamerového systému by měla být vedena zásadou přiměřenosti ve vztahu k soukromí občanů. U každé jednotlivé kamery musí být jasně řečeno, co je její instalací na konkrétním místě sledováno.

Praha 13 získala cenu Dlouhodobý slídil za snahu o osazení svého území co největším počtem bezpečnostních kamer. Zastupitelstvo Prahy 13 schválilo začátkem prosince 2011 stamilionový projekt instalace 155 nových bezpečnostních kamer. Po realizaci tohoto projektu tak Praha 13 bude nepřetržitě pod dohledem 507 kamer. Důvodem instalace kamerového systému má být jako obvykle zvýšení bezpečnosti občanů a ochrana majetku. Více než 350 kamer už v současné době na Praze 13 monitoruje mateřské a základní školy. Cenu si nepřevzal starosta David Vodrážka, o němž moderátorka večera Lejla Abbasová v legraci prohlásila, že si ho prostřednictvím kamer najde.


Autor: Praha 13

Slídil v autě

Nejspornější právní normu podle organizátorů Big Brother Awards loni uvedla Evropská unie, která anticenu dostala za aktivity vedoucí k zavedení systému eCall. Jde o černou skříňku, která by od roku 2015 měla být montována do všech aut vyráběných v EU. Sloužit by měla k automatickému přivolání pomoci v případě, že dojde k dopravní nehodě. 

Sama Evropská unie nicméně už dnes zmiňuje, že systém se v budoucnu může využívat i k dalším účelům – jako je elektronické mýtné, sledování nebezpečného zboží nebo modernější modely pojištění. 

Jak by měl eCall fungovat? V případě dopravní nehody by skříňka měla umět předat informace o přesné poloze vozu, o směru jízdy, o počtu pasažérů (podle počtu zapnutých bezpečnostních pásů) ve voze či o pravděpodobnosti vážných zranění (podle síly nárazu). Ačkoli bezpečnost silniční dopravy je jistě závažný problém a na silnicích evropských států ročně umírá velký počet osob, využití eCallu by mělo podle organizátorů Big Brother Awards zůstat dobrovolné.

Víme, na co se díváte

Firemním slídilem byl vyhlášen  Microsoft, který má v zádech další giganty Google a Facebook, které by si jistě také nějakou tu cenu zasloužily. Microsoft získal cenu za patentování technologie „Content Distribution Regulation by Viewing User“, která umožňuje prostřednictvím zařízení Xbox 360's Kinect kamerové sledování domácností za účelem zvýšení vymahatelnosti autorských práv.

Tato technologie má v budoucnu umožnit držitelům copyrightu sledování lidí v jejich domácnostech primárně za účelem zpoplatnění každé konkrétní osoby, která sleduje daný program. Placení za autorsky chráněný obsah, například za filmy, by se tak mohlo odvíjet od počtu lidí, kteří film sledují. 

V případě, že tento počet nebude odpovídat licenci, promítání se přeruší, dokud nebude zaplacena licence pro větší počet osob. Tato technologie by měla být schopna také kontrolovat věk nebo pohlaví diváků nebo přímo určit identitu konkrétního diváka. To by pak mohlo být využíváno k lepšímu zacílení reklamy. Pokud bychom měli vymyslet absurdnější šmírovací systém, asi těžko by se nám to podařilo.

Slídilové na lyžích

Velký Bratr nás ostatně pronásleduje i jindy než u počítače nebo ve státní správě. Ve snaze bojovat proti přeprodávání permanentek a skipasů přistoupili někteří provozovatelé lyžařských areálů v ČR k zavedení nového odbavovacího a kontrolního systému pro lyžaře, který za účelem zamezení přeprodávání časových jízdenek zpracovává osobní údaje lyžařů, zejména fotografie tváře a údaje o výšce. 

Při každém dalším průjezdu počítač, případně zaměstnanec znovu zkontroluje platnost a způsob využití jízdenky. Dalším krokem je porovnání fotografie obličeje. V případě, že by nesouhlasila výška lyžaře, nebo jeho fotografie, systém permanentku či skipas bez náhrady zablokuje. 

Smutné je, že důvodem zavedení těchto systémů je „boj“ proti přeprodávání permanentek, tedy jev běžný a snadno obhajitelný. Uvidíme, zda se podobná opatření podepíší na návštěvnosti středisek, která je začnou zavádět.

Kdo nic neudělal, nemá se čeho bát

Zdeněk Ondráček, bývalý vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR a přispěvatel internetového deníku Česká pozice, dostal cenu Výrok Velkého Bratra za věty týkající se využívání analýz DNA ze strany policie v článku s názvem „Zpátky do pravěku, aneb dobrodružství kriminalistiky s DNA a Nečasem”

V tomto článku mimo jiné píše: “Každý slušný občan pak nemá problém s odběrem vzorku své DNA a jeho kriminalistickým zkoumáním, které jednoznačně potvrdí, že on pachatelem není.” A dále “Policie tak jednoduchým a finančně nenáročným způsobem odhalí, ale hlavně usvědčí pachatele této dosud neobjasněné trestné činnosti.”

Jde o další skvělou ukázku nápadu, blížícího se totalitě. Budeme nakonec všichni povinně odevzdávat vzorky DNA, aby je pak úřady srovnávaly se vzorky pachatelů zločinů? Kde je presumpce neviny a respektování soukromí občanů?

Černá listina

Za Slídila mezi národy bylo vyhlášeno Rusko, a to za za plány na monitorování a ovlivňování obsahu sociálních sítí a cenzuru internetu. V roce 2012 byl spuštěn projekt rozvědky SVR v hodnotě 19 milionů Kč, jehož hlavním úkolem je formovat veřejné mínění prostřednictvím masového šíření informací v sociálních sítích. 

Rusko zároveň začalo cenzurovat internet podobně jako Čína, když zavedlo černou listinu internetových serverů, které mohou být různými úřady zablokovány bez soudního rozhodnutí. Přijetí zákona o „černých listinách“ internetových stránek zdůvodňují ruské úřady nezbytností bojovat proti dětské pornografii, ale četní pozorovatelé podezírají vládu, že chce tímto způsobem v Rusku kontrolovat internet. 

Zákon proti nežádoucímu obsahu na internetu podpořily všechny čtyři frakce v ruské Státní dumě. Návrh iniciovaný po loňském rozbití mezinárodní sítě, která na internetu sdílela pornografický materiál s pedofilním zaměřením, už vstoupil v platnost. Mimo jiné zavádí jednotný seznam internetových stránek, které zveřejnily zakázaný obsah.

Pokud nejste spokojeni s „vítězi“ a máte jiné horké tipy, můžete je do Big Brother Awards nominovat letos. Nominace totiž běží téměř celoročně.

Autor článku

Autor je kromě jiného publicista, více informací najdete na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro Lupu a další média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).