Ilustrace: Nenad Vitas
Článek z blogu na webu Los Angeles Times se zabývá predikcemi o obrovském růstu prodejů televizí s Internetem. V roce 2014 se má těchto zařízení prodat 123 milionů, trh potáhnou hlavně Číňané a obyvatelé západní Evropy a latinské Ameriky. Vloni prý umožňovala přístup k Internetu každá pátá prodaná televize. Zdá se, že tato oblast má skutečně dobře našlápnuto. Můžeme sledovat počátky nového trendu, který je v přímém rozporu se současnou mánií přistupování k Internetu z co nejmenších přenosných zařízení. A mohou tyto dva přístupy k prohlížení Internetu existovat současně? Pravděpodobně ano. Dokáži si představit, že e-maily budeme vyřizovat na cestě z mobilního telefonu a doma si pak v klidu budeme prohlížet fotky z dovolené a videa ve vysokém rozlišení. Zatím si neumím představit, že bych si koupil novou televizi jenom kvůli tomu, abych na ní mohl surfovat po Internetu. Pokud bych ale takto vybavený přístroj měl, určitě bych této zajímavé možnosti využil.
Jakmile se Internet dostane do televizí ve velkém, stane se z původně nudného přístroje nabízejícího poměrně omezenou programovou nabídku univerzální centrum domácí zábavy, tedy to, co od televizních přístrojů marně očekáváme již několik let a doposud jsme museli spoléhat na externí rozlišení od Applu či Googlu (ta navíc nejsou u nás běžně dostupná). Nápad mít Internet v televizi je dobrý a pokud budou přístroje cenově dostupné, jistě si uživatelé toto řešení oblíbí. Stávající stav nabídky televizních přístrojů s Internetem pěkně shrnuje článek na Digizone. Zvlášť pro videoobsah je televize ideální platforma a ne nadarmo výrobci televizí s Internetem v kampaních upozorňují na to, že je jejich produkt „YouTube friendly“. A televize s Internetem jistě uvítají i stanice samotné, které tak konečně najdou ideální médium pro prohlížení svých archivů. Přece jen, na malém displeji to není ono. Právě pro oblast zábavy, jejíž podstatnou část tvoří videoobsah, je vstup televizí na pole Internetu dobrou zprávou. V době, kdy budou všechny nové televize umožňovat připojení k Internetu, budeme tuto funkcionalitu považovat za samozřejmou a budeme ji také často využívat.
Do té doby ale čeká výrobce televizí boj s myslí majitelů těch starých předpotopních krabic, které v sobě Internet nemají. Podaří se jim přesvědčit veřejnost, aby si jejich nové výrobky pořídili, třeba jenom kvůli tomu, že umějí právě Internet? Musejí nabídnout víc, aplikace, rozšíření, podporu nejrůznějších služeb a partnerů. Na co se ale televizní diváci chytí, to je ve hvězdách. Možná bude stačit, když výrobci připraví pěkné rozhraní a použitelný prohlížeč, ale třeba se vybíraví diváci budou kroutit při představě, že musejí z kapsy kvůli nové televizi (byť s Internetem) vytáhnout pár desítek tisíc korun. Každopádně i navzdory optimistickým předpovědím si neumím představit, že za tři roky přijdu z práce, zapnu televizi a pustím si YouTube. Psychika pošramocená mizernou programovou nabídkou místních stanic se nedá jen tak dohromady a těžko se budeme smiřovat s tím, že televize už není nástrojem pasivní zábavy. Pokud se pletu, jenom dobře.
ČLÁNKY DO MAILU