Španělská banka BBVA rozjela podle BusinessInsideru vlastní fond zaměřený na inovace ve finančním sektoru. Do rozvoje nových služeb chce nainvestovat víc než sto padesát milionů dolarů. A Španělé nejsou jediní, kdo hledá inspiraci ve světě startupů. Podobných zpráv se teď hrne čím dál víc. Firmy jsou různé, ale hashtag mají na Twitteru stejný – #fintech.
Reálné propojování korporací a nových firem už jede naplno – lidé ze startupů se rozkoukávají v korporacích a “kravaťáci” se zase učí startupovému přístupu k byznysu.
Internet navíc potutelně vykreslil budoucnost světa i bankéřům na nedávném světovém fóru ve švýcarském Davosu, kde bylo letos velmi těžké najít na billboardech logo klasických bank. Online už jednou finanční svět změnil, když svou rychlostí významně urychlil globalizaci světového trhu.
Teď se chystá zasadit scéně s tradicí v řádu tisíců let další políček. Budoucnost totiž patří technologiím, neslo se Davosem s tím, že bankovnictví potřebné je, ale banky už tolik ne. Alternativy rostou jako houby po dešti.
Kategorie fintech je zatím hodně široká a je do ní možné zařadit třeba i aplikace jako je Spendee českého studia Cleevio, kterou si po úspěšném tažení v AppStoru stáhlo přes tři miliony lidí z celého světa. Nebo technologii blockchainu, na které stojí digitální měny jako bitcoin a se kterou stále více experimentují i velké světové banky. Anebo celou skupinu služeb v oblasti P2P, které mají ambici banky aspoň částečně nahradit.
Ať už je to Zonky, Benefi nebo Bankerat v oblasti půjčování nebo něco přes rok fungující Valuto. Posledně jmenovaná P2P směnárna služba loni na podzim pokořila hranici miliardového obratu. "Fintech tady vlastně byl už několik let, jenom teď dostal vlastní kategorii, se kterou se rázem lépe pracuje,” říká šéf agentury Usertech Jan Beránek s tím, že tuzemská scéna je v této oblasti přibližně tři roky za tou americkou.
Optimistické vize, znějící převážně ze strany startupů, tvrdí, že fintech služby mohou do několika let převzít ve spolupráci s bankami většinu běžných finančních transakcí. „V počtu fintech startupů zdaleka nemůžeme konkurovat západní Evropě nebo třeba USA. Ale již dnes se u nás vyskytují desítky firem, které vylepšují a pomalu nahrazují některé ustálené bankovní procesy,“ tvrdí třeba Michal Šmída z platební služby Twisto.
Bankovní převody podle něj nahradí finanční služby, které bude možné ovládat především mobilními telefony, a to na jeden klik bez nutnosti přihlášení do bankovních systémů. "Do pěti let by i u nás mohlo být na 50 % všech transakcí realizováno přes jiné kanály než přímo banky,“ odhaduje Šmída, který sbíral před založením Twista zkušenosti v britském investičním bankovnictví.
Možnost pošťouchnout klasický byznys si nechtějí nechat ujít ani tuzemští investoři. Skupina Rockaway už spustila službu Napka. Ta umožňuje rychle posílat peníze mezi mladými uživateli. I tady v projektu figuruje velký hráč z finančního byznysu – MasterCard.
Banky se to učí…
Vyždímat ze startupů a inovativních firem trochu živé vody pro korporace se snaží i tuzemské banky. V České spořitelně třeba vznikla pracovní skupina složená z lidí napříč bankou, která se věnuje inovacím a tomu, jak využít nápady a pracovní postupy startupů i v českém bankovnictví. Do Paralelní Polis tak každý týden aspoň jednou dožene manažery bývalá provozní Techsquare Petra Hubačová.
Přeci jenom příklady ze zahraničí táhnou. Loni totiž investoři nasypali do fintech startupů 10,5 miliard dolarů. A investují “překvapivě” velké banky a firmy kalibru Goldman Sachs. Korporace chtějí přicházet s novými nápady, ale zároveň je také umí svými procesy efektivně ničit už v zárodku.
Svět velkých firem se ale mění. I v ČEZu už podle Ladislava Bárty – tamního muže pro inovace – experimentují s rychlým nasazováním nových produktů. “Jsou momentálně čtyři oblasti, kde se fungování korporací mění a musí změnit. Agilní vývoj, cloud, UX a přemýšlení o inovacích jako takové,” shrnuje Beránek.
Pokud se korporace nechtějí pouštět do proměny samy, mohou, stejně jako v podstatě ve všech situacích, využít specializované „generátory startupů“. Ať už jde o Direct People, kteří stojí za poslední aplikací Práce za rohem pro LMC, nebo duo Usertech a Creative Dock – jsou to služby, které jsou šité na míru korporacím. Koneckonců Creative Dock je třeba plný lidí z bývalého Oskara, respektive Vodafonu.
“Umíme vymyslet produkt, vyvinout ho, otestovat a nasadit i za čtvrt roku. To se v bance nebo u operátora těžko povede. My tak za rok dokážeme rozjet čtyři služby, a i přesto, že nemusí všechny vyjít, jsme pořád efektivnější než interní vývoj v korporacích,” tvrdí Rudolf Krejcar z Creative Docku.
… nebo používají agentury
Krejcar přiznává, že velkou část příjmů firmě přináší spolupráce s Home Creditem, pro který staví weby a služby i v Číně. Home Credit tak stojí v pozadí služeb jako je Zonky nebo Kup Najisto, Koupito či AutoTým.
Firmy tohoto typu jsou financovány buď podílově z nového produktu nebo čistě projektově. “Osobně mám radši podíl, protože lidé v týmu jsou pak více motivovaní. I když je tam samozřejmě to riziko, jako u všech začínajících služeb,” vysvětluje Krejcar.
Beránek na to jde se svým týmem ještě trochu jinak. Na podzim se Usertech připojil k newyorskému inkubátoru Hatchery, který se specializuje na B2B startupy. Jeho zakladatelka Yao Huang obrátila akcelerační byznys naruby. Má za sebou vlastní investorskou kariéru, a to jí otevírá dveře k novým projektům i k jejich financování. Do Prahy už pak putuje rovnou zakázka na projekt.
“Loni v dubnu jsme se potkali poprvé, ale od té doby prohlubujeme spolupráci. Momentálně máme v Hatchery dva startupy, které spustíme během jara,” vysvětluje Beránek, který v New Yorku zúročil své zkušenosti z dřívějšího podnikání.
Crowdfunding za podíl
Financování projektů mimo banky už se současný internet docela úspěšně naučil – crowdfundingu v tuzemsku přinesl místním nápadům miliony korun a projekty s globálními ambicemi uspěly i na Kickstarteru nebo Indiegogo. Naposledy byl úspěšný CZ.NIC a jeho projekt chytrého routeru Turris. Komunitní financování proniká ale i do samotného byznysu startupů. Některé crowdfundingové portály nabízí už totiž možnost prodávat podíly ve firmě.
Začal s tím loni na podzim plzeňský Penězdroj. “Vybrali jsme sami na sebe. Tento týden ale spouštíme novou vlnu projektů. Mezi nimi je i jeden vzdělávací server, který nabízí osm procent ve firmě za jeden milion korun,” říká výkonný ředitel serveru Jan Sedlák.
Významnějším hráčem na scéně equity crowdfundingu by se chtěl stát také společný projekt Roklenu a Rockaway – Fundlift. Zatím ale připravovaná služba nabírá spíš zpoždění. Od června loňského roku sbírá předregistrace a zároveň vede tahanici s ČNB, která musí jakožto regulátor dát projektu zelenou.
“Fundlift spustíme během prvního, maximálně druhého čtvrtletí letošního roku,” slíbila na nedávné Fintech konferenci pořádané Asociací malých a středních podnikatelů Andrea Lauren z Roklenu.
Rozjíždíte #fintech projekt? Dejte nám vědět.
ČLÁNKY DO MAILU