Možné scénáře prodeje Telecomu

Cílem článku není popsat všechny potenciální možnosti, ale některé z nejzajímavějších scénářů.

TDC spoluvlastní v České republice tři velké společností. Spolu se Telenorem má napůl podíl v INFORM NET PARTNERS. Vzhledem k tomu, že INFORM NET PARTNERS neposkytuje telekomunikační služby, není v přímém konkurenčním vztahu vůči Českému Telecomu a nebude pro náš přehled relevantní.

Druhý majetkový podíl je mnohem zajímavější. TDC společně s Českými radiokomunikacemi (ČRa) vlastní Contactel, který je jako alternativní operátor pro nás mnohem zajímavější. Tiskem proběhly zprávy, že jak ČRa, tak TDC své pohledávky vůči Contactelu kapitalizovaly a vytvořily ve svém účetnictví opravnou položku na celou investici – ČRa zároveň začaly opět poskytovat datové služby koncovým zákazníkům.

Třetí, majoritní, podíl vlastní TDC v ČRa prostřednictvím konsorcia Bivideon, v němž také hraje roli Deutsche Bank. Narozdíl od předchozích společností existuje v ČRa více akcionářů (ovšem výrazně minoritních). Tento nákup byl komentován, že cílem Bivideonu je rozprodat majetkové podíly ČRa a společnost po částech odprodat (pravděpodobně byly míněny podíly v T-Mobile a Contactelu a případně prodej vysílacích věží).

Pokud TDC a Deutsche Bank skutečně Český Telecom koupí, je nepravděpodobné, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolí zachovat citované majetkové podíly tak, jak jsou.

Je pravděpodobné, že původní plán konsorcia Bivideon bude urychlen a pro ČRa (ať již jako celek nebo po částech) budou nalezeni noví vlastníci. Je otázkou, nakolik bude prodej při dnešním stavu trhu efektivní. Nicméně na podíl v T-Mobile zájemce má – je jím majoritní vlastník, Deutsche Telekom.

Úvahy o tom, že by si původní strategický partner, TelSource (KPN + SwissCom), vzal jako „výpalné“ elektronickou divizi Českého Telecomu, reprezentovanou právě rušeným odštěpným závodem Imaginet, a nový vlastník toto prázdné místo doplnil Contactelem, pravděpodobně nejsou aktuální. KPN není v nejlepší finanční situaci a jistě uvítá možnost získat hotovost při prodeji svého podílu spolu s podílem státním.

Contactel se tak ocitá v nezáviděníhodné situaci, kdy je pro něj nejvhodnější co nejvíce zkrátit dobu, než bude nalezen nový vlastník. Pro rychlý prodej nahrává i pozice TDC, která se bude chtít ujmout kontroly nad Českým Telecomem. Proti hraje situace na telekomunikačních trzích, která mu opravdu není nakloněna. Situace Contactelu je navíc ztížena faktem, že boj na českém telekomunikačním trhu je mimořádně tuhý a díky tomu není pozice alternativních operátorů růžová. Contactel od své revize obchodního záměru směrem k byznys zákazníkům neudělal na trhu žádné významné chyby – což však pouze znamená, že se jeho pozice nezhoršila.

Závažnost situace si uvědomuje i Contactel, který, přestože není přímým účastníkem transakce, připravil stránku, kde se zájemci mohou dozvědět více (viz seznam odkazů).

Vzhledem k tomu, že v celém telekomunikačním sektoru nejsou peníze na další akvizice, je pravděpodobné, že do Contactelu vstoupí nějaké konsorcium, jehož členy budou kromě telekomunikačního partnera také financující banky. O nových majitelích můžeme jen spekulovat, nicméně nabyvatelem bude pravděpodobně nějaký operátor, který u nás zatím nepůsobí. Zájem můžeme také očekávat u konsorcií, která vyjednávala o koupi aktiv KPNQwestu ve střední Evropě.

Pokud bych měl odhadnout rizika pro jednotlivé skupiny, budoucnosti se nemusí obávat zákazníci Contactelu – nějaký vlastník se zcela jistě najde. Pro trh také není důvod k obavám, ÚOHS zcela jistě nepovolí fůzi Contactelu s Českým Telecomem. Zaměstnanci Contactelu rovněž mohou dopředu hledět s optimismem, nový majitel nekoupí společnost, aby ji zrušil. Obávat se může tedy hlavně management Contactelu, což ovšem závisí na hodnocení jeho současných aktivit a na formě nového vlastníka (telekomunikační operátor by si pravděpodobně přivedl vlastní manažery).

Rozhodně zajímavou bude také budoucnost Eurotelu, nicméně tady je příliš neznámých, včetně formy prodeje Českého Telecomu (vládní usnesení nechává ministerstvu financí a Fondu národního majetku poměrně volnou ruku). Navíc komentář na toto téma již vyšel na serveru Mobil.

Za zmínku stojí také, že Deutsche Bank má zkušenosti s investicemi do telekomunikací na českém trhu. Její fond byl po několik let vlastníkem Czech On Line, kterou potom se zajímavým ziskem prodal Telekom Austria. Zajímavostí je, že zatímco předchozí investice směřovala do společnosti, která byla průkopníkem v poskytování levného Internetu, nyní vstupuje do společnosti, která brání dobyté pozice.

Uvedený komentář čerpá informace výhradně z veřejných zdrojů.